Savci v krizi
Ponurá - přesně tímhle výrazem označili odborníci, kteří se zúčastnili kongresu IUCN v Barceloně, budoucnost savců na Zemi. Podle rozsáhlé studie je totiž každý čtvrtý druh savce ohrožený vyhynutím.
V pondělí 6. října 2008 byla na kongresu Mezinárodního svazu pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) zveřejněna dlouho aktualizovaná databáze, která detailně popisuje status všech savců, známých od roku 1500. Na hodnocení statusu jednotlivých druhů se podílelo více než 1700 odborníků ze 130 zemí. Jejich závěry nejsou příliš optimistické - celá jedna čtvrtina ze známých 5487 savčích druhů čelí riziku vyhynutí.
Na aktualizovaném Červeném seznamu je nyní v kategorii kriticky ohrožených druhů 188 savců, z nichž 29 - například delfínovec čínský (Lipotes vexillifer) - bylo už pravděpodobně vyhubeno. K hlavním důvodům vymírání suchozemských savců patří ztráta životního prostředí a lov. Mořští savci navíc čelí znečištění a rybářským sítím, ve kterých často uváznou a uhynou. Nejhůře jsou na tom suchozemští savci z jižní a jihovýchodní Asie, kde je ohroženo například 80 procent místních primátů. Pro mořské savce je nejrizikovější sever Pacifiku a Atlantiku a moře kolem jihovýchodní Asie. Na kongresu ovšem zazněly i radostnější zprávy, které se týkaly úspěchu některých záchranných programů. Modelovým příkladem je reintrodukce tchoře černonohého do amerických prérií.
U některých druhů savců měli vědci k dispozici dostatek detailních údajů. Existuje ale i řada takových, které jsou známé jen z několika muzejních exponátů a o jejich životě nevíme prakticky nic. Tento problém se ponejvíce týká netopýrů a hlodavců. Data podle zprávy na stránkách Science chybí celkem u 836 druhů savců, a je nemožné říci, v jakém stupni ohrožení se tyto druhy momentálně nacházejí. O nedostatku znalostí svědčí také vysoký počet nově objevených savců - od roku 1992 vědci popsali 349 nových druhů, kteří byli zpozorování především díky průzkumu pralesů Amazonie a Madagaskaru.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.