Světová finanční krize zřejmě oddaluje přijetí eura Českem

Současná finanční krize ve světě bude mít podle guvernéra České národní banky Zdeňka Tůmy vliv na rozhodnutí české vlády o termínu, kdy by naše republika přijala euro. Jak uvedl v České televizi, krize zřejmě oddálí rozhodnutí kabinetu. V přímém důsledku se pak kvůli jednoznačným časovým lhůtám pravděpodobně zdrží i samotné přijetí.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

peníze

peníze | Zdroj: AFP

Šéf centrální banky Tůma se domnívá, že vláda teď v době propadů světových finančních trhů potřebuje před rozhodnutím o euru "oddechový" čas, nejspíš několik měsíců. Předpověděl také, že pokud Česká národní banka v blízké budoucnosti upraví základní úrokové sazby, tak je pravděpodobně sníží. Guvernér Tůma také odhadl růst české ekonomiky v příštím roce. Bude podle něj o několik desetin procentního bodu nižší než 3,6 procenta, které zatím prognózovala jeho banka.

Ministr financí Miroslav Kalousek už přiznal, že přehodnocuje názor na urychlené přijetí evropské měny Českem. Kritizuje hlavně to, že některé země eurozóny kvůli krizi porušují společná pravidla hospodaření: "V okamžiku, kdy si jednotlivé země přestanou dělat starosti s deficitem a mírou svého zadlužování, tak začnou žít na úkor jiných zemí v rámci eurozóny." Ve střední Evropě bude mít euro jako první Slovensko, a to od 1. ledna příštího roku, následovat ho chce Polsko v roce 2011.

MMF: Světové finanční trhy jsou na pokraji zhroucení

Vládám ekonomicky nejsilnějších zemí se zatím nedaří vyvést finanční trhy z problémů. Potácejí se stále na pokraji zhroucení - varuje Mezinárodní měnový fond ve Washingtonu. "Dosavadní koordinovaná opatření nejsilnějších světových ekonomik neuklidnila situaci na světových finančních trzích," konstatoval ředitel MMF Dominique Strauss-Kahn po jednání ministrů financí sedmi ekonomických velmocí. Ti se dohodli na tom, že nechávají otevřenou možnost společnému snížení úrokových sazeb.

Šéf MMF zároveň ale ujistil, že je nadnárodní instituce odhodlaná půjčit zemím s akutním nedostatkem kapitálu. Dominique Strauss-Kahn naplno přiznal rozhodující podíl největších peněžních institucí v USA a Evropě na současných problémech a přihlásil se k odpovědnosti bohatých zemí vůči zbytku světa.

Dominique Strauss-Kahn zároveň vyzval státy ke spolupráci: "MMF volá už několik týdnů, ne-li měsíců, po větší koordinaci intervencí. Při řešení takovýchto krizí jsou součinnost a soudržnost vždy absolutně nezbytné. Koneckonců opatření přijaté některým státem bez součinnosti s dalšími zeměmi může přinést víc škody než užitku."

Společná opatření k řešení ekonomických problémů se dnes snažili najít také lídři patnácti zemí eurozóny v Paříži. Dohodli se, že poskytnou záruky, které by měly podpořit likviditu ochromených bank. Jak oznámil belgický ministr financí Didier Reynders, provedou rekapitalizaci všech bank, které to budou potřebovat. Celkovou hodnotu projektu nezveřejnil.

Britský list the Sunday Times napsal,že vláda v Londýně už v pondělí zahájí program na záchranu 4 velkých bank. Tyto ústavy prý požádají celkem o 35 miliard liber, čímž britská vláda získá hlavní podíl přinejmenším ve dvou z nich - v hypotéčním ústavu HBOS a bance Royal bank of Scotland.

I Německo chystá záchranný balíček pro své banky

V Německu se v kvapíkovém tempu na nejvyšší úrovni dolaďuje záchranný balíček na stabilizaci tamního finančního sektoru. Ten má mít podobu zákona a jeho základní body by kancléřka Angela Merkelová měla představit ještě dnes. Legislativní norma by poté měla být schválena v rekordním čase.

Kabinet chce předejít dalším propadům na německém akciovém trhu, jehož index ztratil během pouhého týdne čtvrtinu své hodnoty. Nový zákon na podporu oslabeného bankovního sektoru by Spolkový sněm, Spolková rada i prezident Horst Köhler měli posvětit během jediného týdne.

Rozsah pomoci přitom zřejmě má být podstatně větší, než se předpokládalo. Deník Handelsblatt mluví o celkovém objemu ve výši 300 až 400 miliard eur.

Mezi mimořádnými podpůrnými prostředky mají figurovat "injekce" likvidity ohroženým finančním ústavům i poskytnutí vlastního, státního kapitálu. Právě před tímto krokem spolkovou vládu údajně varoval prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet.

Obáváte se přímého dopadu finanční krize ve světě na vaše peníze nebo zaměstnání? Hlasujte v naší anketě!

Jiří Hošek, Marika Táborská, Vít Pohanka, Jan Prokeš, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme