Nad Rakouskem polojasno

Nebyla to překvapivá volba, protože jde o místopředsedu BZÖ, kterého si Haider již v roce 2004 jako korutanský zemský hejtman vybral za osobního mluvčího. Stalo se jím po ukončení studia publicistiky na univerzitě v Celovci, kde byl Petzner šéfem studentské organizace strany Svobodných FPÖ. Zaznamenal pak raketový vzestup, když se v roce 2005 spolu s Haiderem zúčastnil založení BZÖ a již v příštím roce se stal jeho náměstkem a předsedou korutanské zemské organizace. Osvědčil se ve volebních parlamentních kampaních v roce 2006 i v letošním roce, kdy se BZÖ podařilo dostat do Národní rady, kde nyní má dokonce 21 poslanců a umístilo se před Zelenými, kteří mají o jednoho méně. To Petznera vyneslo do funkce generálního tajemníka BZÖ.

Haider se stačil ještě před svou smrtí setkat s předsedou Svobodných Heinz-Christianem Stracherem, jehož strana získala 34 mandátů. Po jejich setkání Petzner prohlásil, že šlo o "konstruktivní jednání, na kterém se vyjasnily některé otázky". Kolem tohoto setkání se vyrojila řada domněnek, protože jak historik profesor Lothar Höbelt konstatoval, nyní se očekává "válka o dědictví" o hlasy BZÖ. Evropský poslanec za Svobodné Andreas Mölzer vidí východisko buď ve znovusjednocení BZÖ s jeho stranou nebo ve vytvoření zvláštní spolupráce mezi oběma stranami podle německého vzoru CDU/CSU. BZÖ by se tak stalo především dominující zemskou stranou v Korutanech, kde získal Haider přes 40 procent hlasů, FPÖ pak téměř 20 procent v ostatním Rakousku. Tím by se pravicoví populisté s 55 poslanci ze 183 ve vídeňském parlamentě stali po sociálních demokratech s 57 druhou nejsilnější stranou před lidovci s 51 mandáty. "Záleží nyní na nás všech, kteří věříme, že jsme svobodomyslného přesvědčení, rozmyslet si, co je v poslední vůli Haidera, zda kooperace by neměla být jeho závětí", prohlásil Mölzer.

Rakouští politologové zatím nejsou zajedno v tom, jak se bude nyní vyvíjet situace mezi svobodnými a Haiderovci. Známý politolog Peter Filzmaier považuje za neseriozní zabývat se zatím touto otázkou. Innsbrucký politolog Fritz Plasser je zase přesvědčen, že dojde ke sjednocení. Rovněž historik Lothar Höbelt počítá s tím, že nebude trvat dlouho a jejich voličská obec se opět sjednotí. Podle něho by se případně vytvořená středo-pravá koalice lidovců se Svobodnými mohla vzájemně podělit o voličskou obec BZÖ, protože kdyby byla vytvořená dosavadní velká rudo-černá koalice, pak by jí část mohla připadnout. Nový předseda BZÖ však dal jasně najevo, že bude pokračovat v Haiderově díle a odkazu: dosáhnout zastavení přílivu cizinců do Rakouska a pokračovat v diskusi o zavedení dvoujazyčných místních tabulí v Korutanech, které žádá slovinská menšina. Znovusjednocení se Svobodnými není pro BZÖ tématem: "jsou to příliš velké boty, ve kterých nechci jít, abych neupadl", prohlásil Petzner na tiskové konferenci po svém zvolení za předsedu. Úvahy, že by snad BZÖ podporovalo vytvoření menšinové vlády, považuje za "špatný signál". Hlavním cílem musí být zabránit vytvoření velké koalice. Političtí pozorovatelé považují nastávající úlohu mladého předsedy BZÖ za velmi těžkou. Ten prohlásil, že není sice Jörgem Haiderem, ale bude se pokoušet jeho představy dále prosazovat...

Dnešní rakouský tisk dochází k závěru, že záleží především na sociálních demokratech a lidovcích, jak se nyní bude vyvíjet rakouská politická scéna. List Der Standard poznamenává, že Rakousko musí být zase právním státem a na cizince v něm žijící se nesmí pohlížet jako na potencionální kriminálníky. Je nutno zabránit dalšímu "zhaiderizování" země. List ?Die Presse? konstatuje, že smrtí Haidera definitivně skončila naděje na vytvoření černo-modro-oranžové koalice lidovců, FPÖ a BZÖ. Jediným východiskem se opět stala rudo-černá koalice sociálních demokratů s lidovci. Mnoho o tom napoví již zítřejší rozprava všech pěti stran ve vídeňském parlamentě. Ve čtvrtek se pak sejde vedení sociálních demokratů, které má připravit zásady pro koaliční jednání s lidovci. Ti by pak mohli na svém mimořádném sjezdu 28. listopadu schválit koncepci koaliční dohody. Vzniká tak reálná naděje, že by v polovině prosince mohla být opět obnovena velká koalice. Nad rakouskou politickou scénou je tak zatím polojasno. Jak se bude dále vyvíjet politické klima, je však stále otazníkem.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .