Záhada dinosauřích hřebenů

Býložraví dinosauři lambeosauři žili v Severní Americe asi před 75 miliony let a jejich délka se obvykle pohybovala kolem 10 metrů. Jejich hlavy zdobily nápadné kostěné hřebeny potažené kůží, které se tyčily nad nosní dutinou a o jejichž funkci se paleontologové nepřestávají dohadovat. Někteří se domnívají, že hřeben zlepšoval čich tím, že zvětšoval plochu smyslové tkáně. Jiní se přiklánějí k názoru, že hřebeny sloužily k termoregulaci a další jsou přesvědčeni, že šlo o nástroj komunikace, který zesiloval hlas dinosaura.

Počítačová tomografie fosilních kostí a vytvoření trojrozměrných modelů lebky lambeosaura včetně měkkých tkání nyní ukázaly, že správná je nejspíš poslední alternativa. Tito dinosauři měli velmi propracovanou strukturu vnitřního ucha a hřebeny jim patrně sloužily k vytváření nízkofrekvenčních zvuků. Volání mohlo sloužit například k přivolávání partnera nebo varování ostatních jedinců před hrozícím útokem predátorů. Hypotéze, že šlo o čichový orgán, podle zprávy z americké National Science Foundation odporuje mozek s malým a primitivním čichovým lalokem.