Vznikl život na Zemi díky sopkám a bleskům?

V roce 1953 provedl laureát Nobelovy ceny Harold Urey spolu se svým žákem Stanleym Millerem v laboratořích University of Chicago pokus, který vešel do historie jako Miller-Ureyho experiment. V jednoduché aparatuře vědci hermeticky uzavřeli vodu s čpavkem, metanem a vodíkem a směs pak zahřívali a vystavovali elektrickým výbojům. Simulovali tak procesy, při nichž se mohly v zemské atmosféře zmítané bouřemi a blesky před více než čtyřmi miliardami let vytvořit základní stavební kameny molekul nezbytných pro vznik života. Miller a Urey uspěli. Prostřednictvím dnes už legendárního článku v prestižním vědeckém časopise Science ohlásili světu, že v jejich aparatuře vzniklo pět různých aminokyselin. Ve skutečnosti byli mnohem úspěšnější. To se však ukázalo až po Millerově smrti v roce 2007.

Millerovu pracovnu a laboratoř zdědil jeho první žák Jeffrey Bada ze Scripps Institution of Oceanography. Ten ke svému velkému překvapení našel v jedné zásuvce ampule se vzorky odebranými z reakčních nádob během slavného Miller-Ureyho experimentu. Napadlo ho provést rozbor vzorků současnými metodami, o jejichž citlivosti se před půlstoletím Millerovi ani nezdálo. Výsledky byly natolik překvapivé, že je opět otiskl časopis Science.

Bada a jeho kolegové odhalili v jednom vzorku celkem dvaadvacet různých aminokyselin. Reakční směs pocházela z mírně upravené aparatury, která Millera a Ureyho nijak zvlášť nenadchla. Plyny v ní proudily podstatně rychleji. Urey s Millerem se tak snažili napodobit podmínky v atmosféře v okolí četných explodujících sopek. Bada prokázal, že právě tento opomíjený experiment dosáhl nejlepších výsledků.

"Nejen že při tomto pokusu získali nejbohatší směs aminokyselin, ale získali i takové aminokyseliny, které v podobných experimentech dosud nikdo nevyrobil. Jsou mezi nimi i aminokyseliny s hydroxylovými skupinami, které jsou reaktivnější a zcela jistě by vytvářely nové molekuly - jen kdybychom jim k tomu poskytli dost času," řekl Jeffrey Bada v rozhovoru pro britský časopis New Scientist.