Ptákovina
Pokrytectví jako systém Po čtyřicetileté pauze přivedl pražský Činoherní klub na jeviště hru Milana Kundery Ptákovina (1966), která křivým zrcadlem absurdity zobrazovala dobový domácí režim. Inscenace Ladislava Smočka však především zásluhou vynikajících hereckých výkonů ukazuje, že pokrytectví, podlézavost a hlavně provokačně nastražené intrikánské pasti jsou v jiné podobě aktuální i dnes.
Tragikomický hrdina, Ředitel školy (Ondřej Vetchý), je sadista, který zálibně týrá podřízené fyzicky i psychicky. Navíc je to erotoman, který se svou zálibou hravě mystifikovat okolí jako by vyskočil ze Směšných lásek, jež jsme mohli v nastudování Antonína Přidala poslouchat celé léto na Vltavě. Drastičtějším sadistou je místní samovládce Předseda (Jaromír Dulava). Jeho chorobný vztah s matkou není ovšem standardním oidipovským komplexem, protože tu není žádný otec.
Téměř všechny ostatní postavy jsou masochističtí zaměstnanci školy; pedagogové v typově ostře odlišených postavách báječně předvádějí víc než pouhou snahu zavděčit se, vyčíst nadřízenému předem z očí každé přání. Masochisté se vyčítavě bouří, když Ředitel poleví v perzekucích. Přesnaživý Tělocvikář Pavla Kikinčuka, nechutná učitelka Prušánková Jany Břežkové i další, to jsou komické studie ušlápnuté ubohosti, rabů, kteří škemrají o své tresty.
Poněkud odlišnými figurami jsou učitel kreslení Petra Miessela a někteří žáci, kteří se sice v závěru demonstrativně postaví proti Předsedovi, předtím ale fungovali jako agenti, podávající mu průběžně telefonická hlášení o druhých. Profízlovanost celé společnosti - kdy Předseda bez skrupulí Řediteli ukazuje "složku" vedenou na svou snoubenku Růženu (Marika Procházková) a chce po něm, aby jeho nastávající prověřil řízenou provokací - dostala nedávno analogii v reálné kauze pokoušení politiků falešnými kompromitujícími materiály.
Ondřej Vetchý se excelentně zhostil náročné úlohy: být cynicky surový k podřízeným, podlézavý k Předsedovi, lstivý, posléze bezohledný a konečně zlomeně ponížený vůči Růženě. Typický kunderovský hrdina, samolibý suverén, který s čím zachází...
