Hlenky mají stejný vypínač jako lidé
Posunout se směrem ke kořisti umožňuje hlenkám molekulární vypínač, který se vyskytuje i v lidských buňkách.
Mikroorganismy hlenky (Dictyostelium), jejichž buňky jsou velké asi 10 mikrometrů, žijí v půdě a biologům slouží jako jeden z modelových organismů. Hlenky mají měňavkovitý tvar těla s mnoha panožkami a svou kořist lokalizují podle pachu. Směrem k potravě se mohou pohybovat poté, co nastartují molekulární motory na vedoucím konci těla a začnou zde vytvářet panožky. K zahájení pohybu je nezbytný protein ras, který spustí kaskádu reakcí vedoucích k aktivaci molekulárních motorů. Až dosud ale nebylo jasné, co kontroluje samotný ras.
Biologové z Kalifornské univerzity v San Diegu testovali proteiny "podezřelé" z této funkce tím, že v hlenkách deaktivovali jejich geny. Zjistili, že pro pohyb hlenek je zásadní protein označovaný jako NF1, který deaktivuje protein ras. Bez tohoto molekulárního vypínače se hlenky jakoby nedokázaly rozhodnout kterým směrem se mají vydat a zcela nesmyslně vytvářely panožky vedoucí do všech směrů.
Zajímavé je, že vypínač NF1 najdeme i v lidských buňkách - konkrétně u buněk imunitního systému neutrofilů. Tyto buňky se podobným mechanismem jako hlenky k potravě přibližují k bakteriím, které mají pohltit a zlikvidovat. Autoři studie se domnívají, že NF1 může být evolučně stará molekula, která je klíčová pro kontrolu pohybu mnoha typů buněk.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
