Sídlo posledního biskupa pražského
Hrad potrestaný dobrem i zlem. I tak můžeme nazvat další z míst, které si s profesorem Tomášem Durdíkem představíme. Tentokrát se s námi můžete vydat do Benátek nad Jizerou, odkud už je to jen co by kamenem dohodil do obce Dražice. Přímo uprostřed vsi pak najdete na skále zbytky kdysi velmi luxusního hradu...
Ale začněme naše vzpomínání na minulost tohoto místa prostřednictvím knížky Augusta Sedláčka Hrady, zámky a tvrze království Českého:
"Severně od Benátek jest dvůr poplužný Dražice se zříceninami starého hradu, jenž byl sídlem panství, než ještě postaven jest zámek v Benátkách. Stával na pravém břehu řeky Jizery nad tak zvaným mlýnem Poddražickým na ostrohu nevysokém, který se k severu a východu strmě sklání, ale na ostatní strany volně svažuje. Při dvoře stojí stará kaple sv. Ludmily okolo roku 1340 postavená, za ní pak jsou na konci ostrohu zříceniny hradu, oddělené od rovného sousedství příkopem. Na tu stranu ke dvoru jest sýpka, k jejímužto postavení upotřebeno staviva z hradu, tak že tu nemilosrdně trháno a bouráno, a tak způsobena ohavnosť spuštění, které se dnes vidí. Posud se tu spatřují vysoké zbytky hradeb, na nichž i to zříti lze, že původní hradby povyšovány novějším zdivem, když zakládána nová obydlí. V jihovýchodním rohu jsou zříceniny vysokého paláce, jehož propracování svědčí o vkusu prvních pánů Dražických, ač velká čásť ozdobných venířův a obrub, kterýchž mohli dosáhnouti, jest vylámána."
A jak vlastně k postavení Dražic došlo? Na to můžete "zavzpomínat" s profesorem Tomášem Durdíkem.
Dražice bývaly velice luxusním sídlem a jejich návštěva musela v každém vzbudit pocit, že se ocitl naprosto v jiném světě. Čím vším byly tak zvláštní a výjimečné? I o tom jsme si s Tomášem Durdíkem povídali.
Zajímavé místo mělo také zajímavé majitele. O některých už psal August Sedláček.
"Rod pánů z Dražic vyznamenával se bohatýrskými mravy a vzácnou láskou k jazyku českému. Proslaven rod ten skrze bratří Jana, Trojana, Abela a Řehníka. Světskému řádu oddal se jediný Řehník. Roku 1264 založil hrad Dražice, na kterémž pak do své smrti stavěl, ale stavby té dovedl jen do výšky kamenných částí bez střech, podsebití a zábradel. Zemřel roku 1279 dne šestého června, zůstaviv z manželky své Anny kromě dcer syny Řehníka, Jana a Martina. Jan byv napřed kanovníkem kostelů Pražského a Vyšehradského, stal se roku 1301 biskupem. Když byl stvrzen, daroval mu král netoliko skvostný prsten zlatý se smaragdem v ceně 900 hřiven stříbra, který jemu dle obyčeje dán jest na prst při svěcení od biskupa vysvěcujícího, nýbrž i odevzdal mu žezlo a pozlacené jablko s křížem. Po skončené slavnosti kostelní jel král na koni vedlé biskupa slavně oděného s celým komonstvem až ke dvoru biskupovu, kdež pojav koně za uzdu, uvedl jej vraty s blahořečením; k hodům zde připraveným byl král přispěl třemi vozy zvěřiny z lesů královských. Kromě četných a vznešených hostí světských a duchovních i chudí častováni v hojnosti. Bylť Jan jedním z nejslavnějších biskupů Pražských, jenž účasten byl všelikých politických a církevních běhův a zvelebil biskupství nade všechny předchůdce své. Vznešený muž tento zemřel roku 1343 dne pátého ledna, jsa dvacátý sedmým a posledním biskupem, protože po smrti jeho povýšeno biskupství na arcibiskupství."
Šestnácté století bylo pro Dražice smutným stoletím. Jak je také psáno v knížce Augusta Sedláčka:
"Mezi mladými pány Donínskými panovaly ustavičné rozbroje, dokud se přátelé otcovi dne prvního května roku 1548 nerozdělili. Ze smlouvy této vysvítá, že tehda již název Eratického zboží pominul a že se mu říkalo Benátsko. Věc ta souvisela se změnami, které se dály na hradě Eratickém. Pan Bedřich byl vystavěl nový zámek v Benátkách, kdež také sídlo své zarazil, o opravu hradu Eratického se pak nikdo nestaral. Možná, že i nenadálá příhoda ohně nebo čehožkoliv jiného přiměla vrchnosť Dražice opustiti. Tolik jest jisto, že se roku 1599 v zápisu panství Benátského toliko 'hrad pustý Dražice' připomíná. Posledně se činí o zřícenině zmínka v dílčích cedulích roku 1679 v tato slova: Dvůr v Dražicích se sýpkou, jakož i se starým zámečkem před dvorem ležícím."
Pokud se rozhodnete Dražice navštívit - čeká vás asi nejedno překvapení.
Nad budoucností zříceniny v Dražicích visí, tak jako nad mnohými dalšími, velký otazník. O jejich stavu mnohé napoví také druhá fotogalerie z října letošního roku.
A na závěr nemůžeme vynechat další místa, která můžete spolu s Dražicemi navštívit. I tentokrát máte, podle Tomáše Durdíka, možností hned několik.
V příštím týdnu už vás společně s profesorem Tomášem Durdíkem pozveme na zříceninu hradu v jižní části Středních Čech. A opět nebude jen tak ledajaká. Tentokrát vás totiž budeme lákat do míst, kde vám místo vstupenky, bude více platná jízdenka - přímo zříceninou totiž projíždí vlak! Takový osud potkal Hrochův Hrádek, který vám ukážeme v netradičním světle. Prostřednictvím fotogalerie totiž budete moci s námi Hrádek navštívit v noci.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
