90. výročí vzniku Československa připomněla i vojenská přehlídka
Lidé po celé republice si připomněli 90. výročí vzniku samostatného Československa. Akce spojené s oslavami v Praze zahájil prezident Václav Klaus položením věnců k pomníku legionářů pod Emauzy. Součástí oslav byla i vojenská přehlídka, kterou Praha viděla po 23 letech. Na Evropské třídě se na ní za velkého zájmu diváků představily stovky vojáků s technikou, policisté a záchranáři. Státní svátek jako každoročně vyvrcholil večer slavnostním ceremoniálem na Pražském hradě.
Památku československých legionářů u jejich pomníku na náměstí Pod Emauzy uctil prezident Václav Klaus. Jmenoval nové generály a noví vojáci před ním složili slavnostní přísahu. Vznik samostatného státu si připomněli v Panteonu Národního muzea politici, sokolové, skauti a odbojáři. Mnozí přišli i s dětmi a vnuky a po slavnostním ceremoniálu si prohlédli nově otevřenou Výstavu z historie československé republiky.
Na pražské Evropské třídě byla odpoledne k vidění první společná přehlídka ozbrojených sil a integrovaného záchranného systému. Prezident republiky Václav Klaus v jejím úvodu zdůraznil, že má připomenout odvahu tisíců občanů, kteří za Československo bojovali na frontách první i druhé světové války, ale také v domácím odboji. "Dnešní 90. výročí zrodu našeho samostatného státu si akci tohoto typu - poprvé od pádu komunismu - zaslouží," řekl Klaus.
Po roce 1989 se podle prezidenta povedlo vybudovat moderní, profesionální a akceschopnou armádu, která stojí na demokratických principech a účastí v zahraničních misích naplňuje i spojenecké závazy ČR. Své schopnosti v tomto smyslu prokázaly i další bezpečnostní složky.
28. 10. 1918 - sen mnoha generací se stal skutečností
Československá republika nevznikla ze dne na den. Trvalo mnoho let, než se českým a slovenským politikům, vojákům i obyčejným lidem podařilo prosadit samostatný československý stát. Jak se psaly naše dějiny v roce 1918? Nabízíme vám přehled tehdejších událostí.
Politické zákulisí vzniku Československa před 90 lety poutavě přiblížil v Dopoledním Radiožurnálu spisovatel a publicista Zdeněk Mahler. "Nikoliv násilí, ale smírnost. Ne meč, ale duch. Ne krev, ale práce. Ne smrt, ale život. Já pán, ty pán! Humanita nesmí být bezzubá. Revoluce? Ne, reformace!" Tak prostřednictvím Masarykových aforismů Zdeněk Mahler shrnul to, co je obvykle nazýváno jako Masarykova idea demokratického státu.
Zásluhy na její existenci jsou nejčastěji připisovány vedle T.G. Masaryka také Edvardu Benešovi a Milanu Rastislavu Štefáníkovi. Nesmíme však zapomínat na desetitisíce vojáků, kterým se podařilo vybudovat největší armádu mimo vlastní území na světě, čímž dali politickým jednáním silný argument. Jednotky československých zahraničních vojsk bojovaly v Itálii, Francii i Rusku.
Myšlenka společného státu vznikla díky pragmatickému přístupu odbojářů. Československý národ by měl v novém státě dostatečně silnou většinu proti Maďarům a Němcům, větší stát je samozřejmě i ekonomicky silnější. Navíc neexistovaly jazykové problémy. Západ kromě toho velmi pozitivně vnímal, že se nějaké dva národy uměly dohodnout.
S požadavky Clevelandské dohody, plným textem Martinské, Tříkrálové nebo Washingtonské deklarace či s obsahem Pittsburské dohody se můžete seznámit na této stránce. Poslechněte si alespoň v úryvku poselství T. G. Masaryka z 28. října 1928 připomenout časy tehdejšího desetiletého výročí vzniku republiky.
"Je tomu deset let, co vykoupený národ vzal do svých rukou správu věcí svých. Je tomu deset let, co se uskutečnil odboj nikoliv čtyřletý, ale staletý. Odboj proti cizovládě, zlovládě, nesvobodě. Odboj, který byl částí obecného zápasu o lepší, svobodnější, demokratičtější řád světa," prohlásil T. G. M. v tehdejším poselství Československému národu.
Mnoho článků o vzniku samostatného Československa i o osudech tehdejších protagonistů naleznete na našem speciálním webu.
