Servisy mění díly zbytečně
Ty tam jsou doby, kdy si jen trochu zručný motorista poradil i se složitější závadou na motoru. Kolik z nás si vzpomene, jak se svým tátou čistil trysky karburátoru nebo seřizoval předstih. Dnes jsou auta plná elektroniky, všemu vládnou řídící jednotky a i se zcela banální závadou musíme do servisu. Jenže, ono to má svá úskalí. Leckdy se stane, že zaplatíme desítky tisíc korun za výměnu dílů, které nebylo potřeba vůbec měnit. Jak to?
Problém je jednoduchý. Každý člověk chce mít práci co nejjednodušší. Proto dnes mechanik zpravidla vezme do ruky diagnostický přístroj a připojí ho na řídící jednotku. Potom jakousi vylučovací metodou ANO - NE prochází nabídku, aby nakonec dostal ze čtečky výsledek. Je to velice zjednodušeně řečeno, ale tak to funguje. Výsledkem bývá výměna některého dílu, ale ten nemusí být vadný, protože závadu může způsobovat problém někde jinde, často zcela banální. Přístroj totiž odhalí pouze závady, které zná.
DISKUSNÍ A PORADNÍ FÓRUM OPRAVEN, REGISTR OPRAVEN NAJDETE ZDE
"Prakticky v 90 % případů používají mechanici pouze komunikaci s řídící jednotkou a načítají paměť závad, kde jsou chyby hlášeny pomocí chybových hlášení a kódů. K tomu dostanou ještě informace, zda je závada sporadického nebo trvalého charakteru. Mechanik přesedlal na toto zjišťování závad velmi rád, protože mu to ušetřilo práci. Auto mu řekne všechno samo. Dříve používal měřící techniku jako multimetr, osciloskop, ale bylo to zdlouhavé. Příklady neúspěšných oprav ovšem nemizí a jsou jak u smluvních, tak u nesmluvních opraven," konstatuje Libor Fleischans z IHR - Technika.
Pro sporadické, tedy pouze občas signalizované, závady platí následující.
"U sporadických oprav je důležité vědět, jestli se porucha opakovala. Když se vyskytne jenom jednou, vymaže se a provede se zkušební jízda řádově ve dvacetikilometrové délce. Takový postup mechanika je akceptovatelný. Ale jestliže mechanik pouze vymaže závadu z paměti a bude tvrdit: "To se stává běžně.", tak by měl zákazník při další návštěvě požadovat kontrolu obvodu, odkud závada pochází."
Pro všechny závady platí jeden postup.
"Měl byste být vybaven pokud možno vyšší drzostí vůči příjímacímu technikovi, který většinou pracuje pouze se čtečkou závad. To znamená, požadovat v každém případě naměřené výsledky přímo z vozidla a detailní vysvětlení, co motoru je. To vám v konečném účtu může ušetřit řádově i 90 % z ceny, kterou vám potom servis naúčtuje."
A to se může vyplatit.
"Měli jsme případ, kdy zákazník zaplatil u poměrně luxusního vozidla za nedotažený šroub kostry 110 000 korun. Bylo mu vysvětleno, že vyměnili nějaké řídící jednotky a podobné záležitosti. Když servis nakoupí takto drahou součástku, jakou řídící jednotka je, a potom zjistí, že závada je někde jinde, musí to nějak vyúčtovat. Zákazník potom opravdu dostane takto vysoký účet. I když závada byla v nedotažení šroubku, zákazník v tomto případě zaplatil 110 000 korun za výměnu řídící jednotky."
Právě výměna řídící jednotky je velmi častým řešením nejrůznějších závad, ale velmi často za nic nemůže.
"Pravděpodobnost, že závada je na řídící jednotce, je tak okolo 5 %. Všechny závady se točí okolo regulace a komponentů, které se na regulaci účastní, je mnoho. Řídící jednotka je jeden z nejstabilnějších dílů, který je velmi často označován už ve třetím kroku řízené diagnostiky jako vadný kus. A zákazník je ochoten za tyto záležitosti platit. Kolikrát stačí, když se v řídící jednotce zadaptují data na původní, nastavené továrnou, a řídící jednotka pracuje v pořádku několik let. Muselo by jít vyloženě o hardwarovou chybu řídící jednotky, například špatný procesor, což velmi silně pochybuji. V každém případě se to týká zhruba pouze 5 % závad. Řídící jednotka je jeden z nejodolnějších dílů na vozidle."
A jaký by tedy měl být správný postup?
"Z naší praxe víme, že hledání závad pomocí procházení menu, které nabízí výrobci v diagnostických přístrojích, má účinnost zhruba 17 %. Nalezení závady, která je nahlášena řídící jednotkou, je tedy velmi nízké. Mechanik by měl používat další měření, pokud možno osciloskopem, v režimech, v nichž k závadě dochází a tam, kde k ní dochází, tedy tam, kde si motorista na závadu stěžuje. Množina závad je nekonečná, ale seznam v řídící jednotce je 800 nebo 2 000, což v žádném případě není nekonečno, které se může v praxi stát. Vždy bychom měli požadovat měření osciloskopem, dynamické měření a platit pouze za to, co nám mechanik detailně vysvětlí a řekne nám, čím byla závad způsobena. V každém případě bychom měli také požadovat vadné díly zpátky."
