Záhadný Kristián - 1. část

Desáté století bylo nadmíru zajímavým obdobím našich dějin. Právě tehdy vrcholilo budování přemyslovského státu. Byl to čas slavných knížat Vratislava I., Svatého Václava, Boleslava I. i II. V desátém století u nás byly založeny první kláštery. Vznikla Pražská diecéze a české země se dočkaly samostatného biskupství, v jehož čele stanul jako druhý biskup v pořadí Slavníkovec Vojtěch, později na misijní cestě umučený pohanskými Prusy a prohlášený za svatého. Desáté století bylo v českých zemích nabité událostmi. Víme však s jistotou, že se všechny skutečně odehrály? Samozřejmě, řeknete možná. Vždyť se o tom píše ve starých kronikách a dalších písemných pramenech. Jenže v tom je právě háček. Všechny české kroniky, popisující historii desátého století, vznikaly až s odstupem času. Žádný z kronikářů nebyl svědkem popisovaných událostí. Nejstarší z našich kronik, Kosmova, byla sepsána počátkem dvanáctého století. Z desátého století se nezachovaly žádné listiny, dopisy, nic takového. Prakticky jediným dobovým písemným pramenem, pomineme-li jednu zahraniční kroniku, jsou legendy. A to je pramen dost ošidný. Vysvětluje Petr Kubín z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Kubín: "Legenda je specifický literární žánr, který pojednává o životě a utrpení světců. Důležité je si při práci s legendami uvědomit, že legendy nelíčí lidský život tak, jak probíhal, ale líčí ideál svatosti tak, jak se proměňoval v jednotlivých dobách. Čili středověký ideál svatosti. Ten ideál svatosti byl pro ně tak důležitý, že autoři legend neváhali různě pokroutit hlavní postavy i samotný příběh svého vyprávění, aby odpovídal tomu ideálu svatosti. A protože ve středověku konstantním ideálem byly zázraky, divotvornost nebo magie, tak ve všech těch legendách se objevuje poměrně velké množství zázraků, které jsou často neuvěřitelného charakteru. Takže je to tedy zvláštní historický pramen. Pokud chceme zkoumat světce jako historickou osobu, tak platí pravidlo, že to, co není ověřitelné v jiných, mimolegendárních pramenech, s tím nemůžeme počítat jako s historickým faktem. To znamená, pokud hledáme historickou postavu, tak se snažíme dokládat věci v jiných nelegendárních pramenech. Pokud však chceme pracovat s kultem jako takovým, řekněme se svatováclavským kultem, tak pak je legenda prvořadý pramen. Naprosto nejdůležitější. Jedině legenda nám umožní chápat vznik a vývoj kultu a také dobovou mentalitu. Český historik František Graus říkal, že legenda je to, co tvoří světce. Mínil tím kult. To neznamená, že by ten světec historicky neexistoval, ale to, co o něm víme skrze legendu, je právě dílem kultu. To platí zejména o světcích, kteří vůbec neexistovali - i takoví byli, třeba Kateřina, Barbora, Jiří, Kryštof a podobně - a pak o světcích, na kterých je historické jen jméno a místo, jako je třeba svatý Mikuláš. To byly všechno velmi populární kulty ve středověku. Ale platí to i o světcích, kteří již za života byli považováni za svaté, třeba František z Assisi. Ale to, co o něm víme, jak je promítán k nám do současnosti, tak to je všechno prizmatem legend, které zastřely historický život svatého Františka. Čili tak, jak je předáván, to je prostě jeho legendární život. Čili znovu se vracím k tomu základnímu pravidlu. Pokud zkoumáme historickou postavu, konkrétního světce, tak to, co je pouze v legendách, nelze považovat za historický fakt."

Jakým způsobem je tedy rekonstruována historie desátého století, máme-li k dispozici jen samé nespolehlivé písemné prameny?

Kubín: "V českých poměrech je to velmi obtížné, vzhledem ke katastrofálnímu nedostatku písemných pramenů. Nemáme tady žádné úřední prameny a kroniky jsou až mnohem mladší. Je tady pouze zahraniční kronika saského mnicha Widukinda. České desáté století známe tedy prakticky úplně jen z legend. Na pomoc pak přichází archeologie, hmotné prameny, které nám pomáhají dotvořit ten stav českých dějin. A konečně, abychom si to desáté století vůbec mohli nějak vytvořit, tak se používají i prameny pozdější. To znamená především Kosmova kronika, která je poměrně obsáhlá."

Jedním z nejvýznamnějších pramenů k historii desátého století, který se hojně využívá, je takzvaná Kristiánova legenda. Dílo, o které se čeští historici přou několik staletí. O čem se v této legendě píše? V kolika exemplářích se dochovala a jak jsou její texty staré?

Proč je datování vzniku Kristiánovy legendy tak důležité, to prozatím ponechme stranou. Určitě si však povězme, že jejímu autorovi neobyčejně záleželo na tom, aby přesvědčil čtenáře, že text skutečně vznikl někdy v druhé polovině 10. století. Datum v něm samozřejmě chybí. Prolog legendy však obsahuje věnování. Autor svůj text připisuje pražskému biskupu Vojtěchovi, kterého dokonce označuje za svého synovce. A protože svatý Vojtěch zemřel v roce 997, legenda musela vzniknout před tímto datem. Tedy alespoň podle svého autora. Jak ale od Petra Kubína víme, žádný tak starý rukopis Kristiánovy legendy se nedochoval. Její text je znám od druhé půle 17. století, kdy jej objevil Bohuslav Balbín. Svým objevem byl nadšen a nikdy nezapochyboval o jeho pravosti ani udávaném stáří.

Kristiánova legenda popisuje v podstatě totéž co jiné legendy o svaté Ludmile nebo svatém Václavovi. Někdy dokonce týmiž slovy, neboť jak známo legendisté si často půjčovali celé pasáže od jiných autorů. Nedal by se spor o Kristiána vyřešit jednoduše tak, že by se prostým porovnáním zjistilo, kdo od koho opisoval?

Jak víme, Kristián nejspíš není pravé jméno autora problematické legendy. Kdo však byl oním autorem? Pokud by legenda byla sepsána ve 12. nebo dokonce až ve 14. století, proč by se její autor pokoušel budit zdání, že pochází z doby svatého Vojtěcha? A změnil by se nějak náš pohled na historii 10. století, kdyby Kristiánova legenda opravdu byla pozdějším podvrhem? Co si o ní myslí současní historici? O tom všem si s Petrem Kubínem z Ústavu dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy v Praze budeme povídat zase za týden.

Vysíláno v Planetáriu č. 43/2008, 25. - 31. října.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (16:55).