Jak se žije divokým husám v Evropě

5. listopad 2008

Husy jsou velmi ostražití ptáci. Dokonce prý jednou svým křikem zachránily Řím, daleko dřív než dřímající strážci zaslechly hluk blížících se barbarů, takže Římané měli dost času připravit se na obranu města. Leckde jsou prý husy chovány jako strážci nejrůznějších objektů dodnes. I jedna moje teta tvrdí, že jí husy dávají vědět o neznámé návštěvě líp a dřív než pes. Husy jsou opravdu ostražité a platí to dvojnásob o husách velkých, dřív se jim říkalo husy divoké.

S doktorem Karlem Peclem, zoologem Prácheňského muzea v Písku, hovoří Milena Lukavská o monitoringu shromaždišť husy velké v ptačích oblastech.

Co je to shromaždiště hus vím, je to nějaká velká vodní plocha, kde se husy shromažďují po příletu ze zimovišť, než se rozletí na hnízdiště, nebo se tam sletí před odletem na jih. Ale co je to husí monitoring?
Je to celoevropský projekt v rámci Evropské unie, kdy se v určitých termínech, společných pro celou Evropu, sledují místa, kde se husy velké od července do prosince shromažďují ve větších počtech a sleduje se jejich početnost, co početnost ovlivňuje, možnosti pastvy, plodiny v okolí shromaždišť atd. Sledování se provádí na těch lokalitách, které označujeme jako ptačí oblasti. Jsou to přírodní lokality, místa významná pro ptáky a pokud jde o husy, jsou to většinou rozsáhlejší vodní plochy rybníků, třeba v oblasti Českobudějovické pánve, na lednických rybnících, moravských nádržích pod Pálavou, potom v celé oblasti Třeboňska. Pokud jde o lokalitu, kde působím já, je to národní přírodní rezervace kolem rybníku Řežabinec.

Proč padla volba zrovna na husy?
Je to zřejmě dáno určitými tlaky na lov hus, protože mnozí myslivci se snaží termíny lovu posunout blíž letnímu období. (Dnes je možno lovit husy od 16. srpna, u kachen, kdy se potom loví husy s nimi, je termín od 1. září). Je proto třeba zjistit vliv odstřelu na husy a vůbec vše, co může husy ovlivňovat na místech, kde se shromažďují.

Hus u nás celkově přibývá či ubývá?
V roce 1930 hnízdilo nejvíc hus v severovýchodních Čechách, tehdy to bylo jen 10 až 20 párů. Potom při sčítání kolem roku 1970 bylo u nás zjištěno hus více, v roce 1989 kolem 600 párů a při posledním sčítání roku 2005 to bylo 800 párů. Takže počet hus hnízdících u nás narůstá a objevují se nová místa, kde dříve husy nehnízdily. Dnes už hnízdí i na Ostravsku, u Náměšti nad Oslavou, ve výšce třeba 460 m.n.m. Je vidět, že stavy hus mírně vzrůstají. Ale bude -li nárůst trvat i nadále, není jisté, protože odstřel a tlak na husy je značný. Vzhledem ke změně systému hospodaření v okolí těch shromaždišť se ukazuje, že husy postrádají místa, kde by se mohly pást. V rámci monitoringu bychom měli zjistit pastviště hus. Já jsem našel 808 hus v červenci na jedné jediné lokalitě, což byla pastvina hovězího dobytka. Dobytek nebyl v tu chvíli na místo nahnán, a tak tam měly husy příležitost se napást. Jakmile na pastvinu nahnali dobytek, pasení hus skončilo. Vím, že z oblasti Řežabince, kde husy sleduji, odlétají husy směrem k Volyni, k Šumavě. Když jsem objížděl vzdálenosti zhruba 20 km od rybníka v tomto směru, tak jsem žádná husí hejna na polích a ni na loukách nenalezl. Zdá se tedy, že lítají daleko dál. Přemýšlel jsem, čím by to mohlo být . Zajímavé je, že například v době, kdy se začíná střílet, po 16. srpnu, se husy rozletí na mnoho míst a vytvoří menší hejna, zmizí z těch velkých shromaždišť. Mám tu s sebou graf, ze kterého je patrno, že v jižních Čechách bylo na velkých shromaždištích v červenci a začátkem srpna až 6300 hus. a po období hájení počet poklesl na 2500. Rozdíl činí tedy téměř 4000 kusů, které se někam v té době schovaly. Když jsme sledovali pastviště do vzdálenosti 20 km, nikde ty husy nebyly. Při té příležitosti jsem také zjistil, že se husy v tuto dobu už nemají kde pást - když se sklidí obilí, je pozemek zorán a je tam vysazena řepka. A pastviny jsou obsazeny dobytkem.

Husy na tahu

Husy nejedí řepku?
Oštipují ji, ale není to pro ně moc lákavá pastva. Když na pole řepky přiletí hejno, zdrží se tam jen tak dvacet minut a odletí pryč. Je to pastva z nouze. To vědí i myslivci, že když zajíc sežere řepku, tak má po ní průjmy.

Ještě k tématu odstřelu. Mají husy zkušenost, že při střelbě jde o život, nebo prchají jen z důvodu úleku?
Starší husy určitě nějakou zkušenost mít musejí, protože v hejnu, když letí třeba z rybníka či z pastvy, jsou některé husy po střelbě poraněné a ozývají se určitým způsobem. Mám osobní zkušenosti, že pokud se začne střílet na rybníku Řežabinci, kde se musí střílet ve vzdálenosti 120 metrů od hranice rezervace, čili za ochranným pásmem, tak když padne rána, ty husy to již vědí a krouží nad rybníkem, který je dost velký, a stoupají do tak velké výšky, že úspěšnost střelby je už minimální, Přesto myslivci, hladoví po střelbě, do nich střílí a je i slyšet, jak ty broky do peří zaletují. Ta vzdálenost je taková, že husy nepadnou na místě , ale doletí ještě tři až pět kilometrů, kde je nikdo nedohledá. Takové odstřely nejsou užitečné ani pro myslivce. Padne tam mnoho ran, které samy stojí nějaké prostředky, a zcela bez efektu. Takže husy tu zkrátka nezůstávají, ale stěhují se do krajů, kde nejsou střelbou pronásledovány. Lov jednoznačně urychlí odtah na zimoviště. Tyto poznatky by mohly vést k praktickému opatření z hlediska myslivosti. V NPR Řežabinec se střílí až za ochranným pásmem, logické by bylo nechat tam husy v klidu a pokud někdo chce střílet, má možnost na okolních rybnících, kam husy zaletují na pastvu - efekt pro myslivce by byl určitě lepší.

Převzato z pořadu Periskop, ČRo 2 - Praha.

Spustit audio