Monitory bez obrazovek
Nevidomí uživatelé počítačů pracují zcela jinak - znají spoustu klávesových zkratek, webové stránky vnímají lineárně, musejí si hodně pamatovat. Stále se učí. Pomáhají jim s tím nejrůznější technické pomůcky.
Základem jakéhokoliv studia je čtení a psaní. Pro nevidomé čtenáře je základem po téměř dvě století znalost hmatového Braillova bodového písma. V roce 1825 ho vytvořil Louis Braille, každému písmenu abecedy přiřadil jeden znak tvořený kombinací šesti vystouplých bodů uspořádaných do dvou sloupců po třech (tzv. šestibod).
Způsob zápisu textu pomocí Braillova písma je dost náročný. Používá se při něm takzvaná Pražská tabulka (kovová šablona vymezující prostor pro jednotlivé šestibody) nebo Pichtův stroj. I když obě pomůcky pocházející z 19. století, používají se dodnes.
Rychlá doba počítačů
V současnosti potřebují nevidomí uživatelé rychlejší způsoby zápisu. Záměrně říkáme uživatelé, i pro lidi se zrakovým postižením je zásadní přístup k počítači a internetu. Nevidomí s počítačem dokážou stejné věci jako vidící, pracují s nimi ale jinak. Pro orientaci na monitoru je potřeba, aby jejich počítač byl vybaven tzv. screen readerem (odečítačem obrazovky). Je to komplexní program, který umí nahlas přečíst skoro vše, co se na obrazovce nachází.
Nevidící uživatel se na obrazovce orientuje poslechově, tudíž lineárně. Webové stránky, se kterými nemají screen readery problémy, jsou označeny logem "Blind friendly". Dodržení určitých zásad při tvorbě stránek není složité, vidící uživatele nijak neruší. Screen readery také umí převést informace z monitoru do hmatového displeje, tzv. Braillského řádku. To je nejdůmyslnější periferie počítače, která je pro lidi s postižením zraku k dispozici. Tomu ale také odpovídá jeho vysoká cena.
Mistři zkratek
Nevidomí při práci s počítačem samozřejmě nepoužívají myš, ale velké množství klávesových zkratek. S jejich pomocí hledají na stránce to, co potřebují. Klávesnice také může být vybavena hlasovou odezvou. Ta po stisknutí jakéhokoliv tlačítka vysloví, co daná klávesa znamená - písmeno, číslici či funkci. Užívání počítače vyžaduje od nevidomého výrazně analytičtější myšlení a je výrazně náročnější na paměť než spíše intuitivní přístup vidících.
Dalším počítačovým zařízením pro nevidomé je braillská tiskárna. Digitální text převede a vytlačí do bodového písma. Používá tvrdší papír než běžné tiskárny.
Velmi zajímavým zařízením pro tvorbu hmatových podkladů je fuser. Umožňuje tvorbu reliéfních obrázků či dokumentů - požadovaný obraz se nakreslí černou barvou na teplocitlivý papír a vloží do fuseru. Ten papír zahřeje na potřebnou teplotu a černá barva vystoupí nad povrch papíru. Reliéf se stane pro nevidomého jasně rozeznatelným.
Jak zpřístupnit nevidomým čtení knih? Převádění do Braillova písma je dost náročné a už se moc nedělá. Častěji se používají tzv. audioknihy, tedy namluvený audiozáznam. Tato varianta sice přináší i požitek z dobrého přednesu, ale je prakticky nemožné najít nějakou konkrétní pasáž, kterou posluchač zrovna potřebuje. Proto vznikají tzv. hybridní knihy čili knihy zvukové a elektronické zároveň. Hybridní kniha bývá distribuována na klasickém CD-ROM nosiči. Na něm se nachází software, který audiozáznam přehrává, ale umí také v textu vyhledávat a nalézt konkrétní místo v publikaci. Podle konkrétního místa audiozáznamu lze nalézt konkrétní místo v textu a obráceně. Hybridní kniha také umožňuje zobrazení textu s možností velkého zvětšení.
------------------------------
Braillovo bodové písmo
Základní pomůcka pro nevidomé lidi. Vytvořil jej v roce 1825 Francouz Luis Braille. Každému písmenu abecedy přiřadil jeden znak tvořený kombinací maximálně šesti vystouplých bodů uspořádaných do dvou sloupců. Prostor, do kterého se jeden znak vytlačuje, se nazývá šestibod. Šestibodová struktura umožňuje zapsat pouze 64 různých kombinací, a proto se některé znaky (například číslice) zapisují dvojznaky.
Pro ruční záznam se nejčastěji používala kovová šablona (Pražská tabulka, vynalezena Václavem Malým v roce 1885). Tato kovová šablona se používá v kombinaci s oblým bodátkem, jímž se jednotlivé znaky na papír vytlačují. Píše se zrubu stránky a číst napsaný text lze až po jejím otočení. Tato metoda je velmi pomalá, ke zrychlení přispěl Pichtův psací stroj.
Pichtův psací stroj
Mechanický psací stroj pro zápis Braillova písma. Zkonstruoval ho v roce 1897 německý pedagog Oskar Picht, který se zabýval vzděláváním zrakově postižených.
Screen reader
Screen reader je komplexní program, který převádí informace zobrazené na monitoru do hlasové, případně hmatové podoby. Screen-reader je schopen interpretovat veškeré textové informace, které se na monitoru nacházejí. Audiální i hmatový výstup se pro pohodlí uživatele mohou kombinovat. Protože nevidomému chybí přirozená orientace podle výrazných prvků, měly by stránky mít určitou pevnou logickou strukturu (nadpisy, podnadpisy atd.). Weby srozumitelné Screen readerům se označují jako Blind friendly. Počítače mají k dispozici různé hlasy, od těch nejstarších, uměle znějících, až po nejmodernější, od lidských nerozeznatelné.
Braillský řádek (hmatový displej)
Po připojení k počítači se na Braillském řádku za pomoci screen-readeru zobrazuje v Braillově písmu aktuální řádek obrazovky.
Braillská tiskárna
Tato speciální tiskárna umí v počítači uložený digitální text převést a vytlačit do bodového písma. Ovládání tiskárny je upraveno tak, aby s ní mohli nevidomí pracovat bez cizí pomoci. Tiskne na tvrdší papír, aby vytlačené body byly lépe rozpoznatelné.
Fuser
Zařízení, které vyrábí reliéfní obrázky, tedy takové obrázky, ze kterých některé jejich části vystupují a jsou hmatatelné. Na speciální teplocitlivý papír se černě nakreslí to, co má tvořit reliéf. Fuser papír zahřeje a černé části vystoupí nad povrch. Výška reliéfu závisí na sytosti použité černé barvy.
Televizní lupa
Integrovaná kamera snímá jakoukoliv předlohu a její zvětšený obraz promítá na monitor. Televizní lupa je určena zejména silně slabozrakým, kteří s její pomocí mohou číst tištěné knihy, noviny, učebnice. Je možné si nastavit velikost písma i barvu pozadí.
Článek vznikl ve spolupráci s Centrem pro podporu samostudia zrakově postižených Tereza.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
