Sluneční soustavě vládly magnetické planetky

Jak se dnes mohou astronomové dozvědět o tom, jaká byla sluneční soustava před několika miliardami let? Svědky dávné minulosti jsou meteority. Jsou to nejstarší kamenné zbytky vznikající planetární soustavy. Jsou v nich doslova zakonzervovány tehdejší podmínky. Nová analýza meteoritů vyřešila jednu z důležitých otázek, kterou si kladli vědci řadu desetiletí a změnila naše představy o vzniku planet.

Staré meteority se dají s nadsázkou přirovnat k harddiskům dochovaným z dávných počítačů. Stále totiž obsahují magnetické záznamy o rané historii planet. Prokázala to skupinka vědců vedená prof. Benjaminem Weissem z Massachusettského technologického institutu (MIT). Vědci zkoumali části tří meteoritů, které patří do vzácné skupiny tzv. angritů. Angrity jsou součástí větší skupiny meteoritů tzv. achondritů, které tvoří pouhá 3 % všech meteoritů nalezených na Zemi.

Vznik planet
Dnes máme ve sluneční soustavě osm planet o průměru tisíců kilometrů a desítky velkých planetek o průměru několika set kilometrů. Všechna tato tělesa vznikla postupným srážením a nabalováním drobnějších těles. Při vzniku sluneční soustavy v ní bylo velké množství menších zárodků budoucích planet a planetek, tzv. planetesimály. Ty se vzájemnými srážkami neustále zvětšovaly až do velikosti dnešních planet.

Planety vznikly postupným nabalováním a srážením menších těles|foto: NASA

Při srážkách se uvolňovalo značné množství energie a na zárodečných planetách to vypadalo jako uprostřed obřího sopečného výbuchu či jaderné války. V roztavené planetě došlo k přesouvání prvků a sloučenin. Lehčí materiál, jako třeba křemičitany, zůstal v povrchových vrstvách a vytvořil kůru, zatímco těžší sloučeniny, převážně železa, klesly vlastní vahou až do nitra planety a vytvořily jádro. Vzhledem k obrovským teplotám a tlakům uvnitř planety bylo jádro v podstatě v tekutém stavu. Pohyb nabitých částic v rotujících planetách pak vyvolal vznik magnetického pole. To si většina planet včetně Země udržela dodnes.

Nejen planety
Nový objev spočívá v tom, že záznamy o tomto magnetickém poli se dochovaly u meteoritů, které nepocházejí z planety, ale ještě z jejího zárodku - planetesimály. Donedávna vědci předpokládali, že planetesimály byla jednolitá tělesa doslova slepené hromady kamení a prachu bez jakékoli vnitřní struktury. Objev magnetismu u meteoritů ale svědčí o tom, že v nitru planetesimál muselo docházet k roztavení materiálu a jeho pohybu stejně jako u pozdějších planet.

Sluneční soustava byla při svém vzniku plná drobných těles|foto: NASA

Magnetismus meteoritů byl dosud jen velmi málo prostudován a současný objev může dost změnit pohled vědců na vznik planetek, ale i planet. Pokud i tak malá tělesa, jako planetesimály, byla roztavena, co teprve planety? Neprobíhal u nich stejný proces mnohem intenzivněji a možná i jiným způsobem, než se dosud myslelo? Objev může vnést nové otazníky také do rozložení chemických prvků v nitru Země.

Drobné úlomky změnily vědcům teorie
Meteority, které teď vědci zkoumaly, vznikly jen 3 miliony let po zrození sluneční soustavy. Její stáří se odhaduje na 4,568 miliardy let. Magnetické pole nalezené v angritech je překvapivě silné. Vědci odhadli, že planetesimála, jíž byly meteority dříve součástí, měla magnetické pole o síle 20 až 40 % zemského. To je 20x až 40x více než má třeba dnes planeta Merkur.

Logo|foto:Český rozhlas

Znamená to, že roztavené planetesimály byly tehdy něčím zcela běžným. Naopak dnes jsou planetky dávno vychladlými zbytky a předpokládá se, že magnetické pole nemají.