Holešovický DOX vás přivítá v kapitalismu!
Jen pár ulic od Veletržního paláce se 19. října otevřela nová galerie DOX, která má ambice stát se pulsujícím centrem současného umění v Čechách. Od Veletržního paláce, jehož ambice jsou v tomto ohledu diskutabilní, ji tedy nedělí pouhých pár bloků domů, ale hlavně záměr s jakým vznikla. O tom, jak a jestli se ho daří naplňovat, se můžete přesvědčit na první výstavě s příznačným názvem Vítejte v kapitalismu!
Monumentální je prostor holešovického DOXu, který z bývalé tovární haly na galerijní prostory upravil architekt Ivan Kroupa, monumentální mohou být i instalace, které budou do těchto prostor umístěny. Hned první ze současné výstavy je právě taková. Matěj Krén umístil do haly v přízemí svůj Sediment. Další variaci na téma materiální a symbolický svět, individuální a kolektivní paměť zhmotněná v tunách knih. Okouzleni závratí z miniaturního balkónku, který nabízí pohled do fascinujícího nekonečna, budou zejména ti, kdo nechodí do městské knihovny na Mariánském náměstí, kde najdete jinou Krénovu instalaci Idiom.
Jiným způsobem pracuje s naší pamětí a jejím otiskem na potištěném papíře Jiří Hůla ve spolupráci s Dominikem Langem. Do prvního patra společnými silami nastěhovali rozsáhlý Hůlův archiv dokumentující umělecké aktivity českého a slovenského výtvarného umění od roku 1984. Tento unikátní soubor pozvánek, katalogů výstav, článků o výtvarném umění a dalších materiálů uložených v banánových krabicích, se tady stává sám o sobě uměleckým objektem.
Největší prostor na této výstavě ale dostal španělský malíř José-María Cano. Ve svých obrazech tematizuje vztahy umění, kapitálu a medií. Visí tu obří portrét Billa Gatese a řady dalších světových finančníků ze série Stovka Wall Streetu, bujnými vnadami obdařené prostitutky, které nabízí svá těla na stránkách novin, grafy finančních transakcí zasazené do růžového pozadí Financial Times nebo výřezy textů a obrazových motivů vybraných z libovolných novin.
José-María Cano pracuje technikou nazvanou enkaustika, kterou byli ve starověkém Egyptě portrétováni mrtví na kartonážích, a později byla používána třeba v Řecku při malování ikon. Znovu ji "objevili" američtí umělci ve 20. století. Jde o techniku, při níž se používá rozehřátý vosk, do kterého byly přidány barevné pigmenty. Ikonický charakter Canových maleb zároveň reflektuje specifický grafický styl konkrétní tiskoviny. V době, kdy se rozbíhá psychologické monstrum zvané světová finanční krize, dostávají jeho obrazy nové souvislosti, které by se za jiných okolností zdály leckomu trochu přeexponované.
Posledním z projektů, které můžete až do 8. února najít v galerii DOX, je videoinstalace Michaela Bielického a Kamily B. Richter, která vznikla ve spolupráci s Dirkem Reinboldem nazvaná Falling Times. Projekce promítaná na monitoru počítače a s menším zpožděním na bílé zdi schodiště vedoucího do prvního patra se pokouší reflektovat informační prostředí, ve kterém žijeme. Novináři a jiní výrobci zpráv nás dnes a denně zahlcují čím dál bulvárnější formou událostí, které se kolem nás ve světě odehrávají. Projekt Falling Times chce zachytit v tomto informačním šumu nejčastěji používané obraty a ty pak převádí do piktogramů, které následně v reálném čase spouští po černé obrazovce. Zredukovat informační šum můžete také vy, když se do projektu zapojíte zde na této adrese.
Kromě výstavy připravili v DOXu i doprovodný program, během kterého jste se mohli setkat s některými z vystavujících umělců a v listopadu pak ještě budete moci setkat s architektem Ivanem Kroupu, či Zdeňkem Lukešem, který představí proměny Pražského hradu po roce 1989. Připravuje se také několik panelových diskusí, které se budou týkat například českých medií nebo možnostmi umělců na internetu.
Jestli se z DOXu skutečně v budoucnu stane živé centrum současného umění, není sice zatím jisté, nicméně našlápnuto tu mají dobře.
