Za efekt bonsaje mohou jasmonáty

Skutečnost, že rostliny v nepříznivých podmínkách jsou menší než je běžný průměr, je dobře známá. Extrémní případem jsou bonsaje, které kvůli stresu způsobenému opakovaným zraňováním zredukovaly svůj vzrůst všech svých částí až na pouhých 5 % běžných hodnot. Mechanismus tohoto efektu ovšem zatím zůstával neznámý.

Růst rostlin je výsledkem dělením buněk ve vegetačních vrcholech mladých výhonů, které obsahují dělivá pletiva. Odborníci z Východoanglické univerzity růst studovali na pokusných rostlinách huseníčku (Arabidopsis). Zjistili, že pokud poraní listy, buněčné dělení v růstových vrcholech bude inhibováno, růst se zpomalí a nové listy budou o polovinu menší než normálně.

Překvapivé je, že signál k potlačení dělení buněk zřejmě zprostředkovávají takzvané jasmonáty - rostlinné hormony, které jsou normálně syntetizovány v poškozených dospělých listech. Experimenty ukázaly, že modifikované rostliny, které nemohou jasmonáty syntetizovat nebo na ně reagovat, dorostou do větších rozměrů než nemodifikované rostliny stejného druhu. Svůj růst navíc neomezují ani při stresu, způsobeného poraněním listů.

Objev, který popisuje článek v časopise PloS ONE, teoreticky nabízí zajímavé možnosti, jak manipulací s jasmonátovou signalizační dráhou ovlivňovat například vzrůst zemědělských plodin.