Lidská civilizace zabránila době superledové

Před 700 miliony roků se Země proměnila ve "sněhovou kouli" a následující miliony let mrzlo i na rovníku. Thomas Crowley z Edinburské univerzity a jeho torontský kolega William Hyde představili na stránkách vědeckého týdeníku Nature teorii, podle které se na Zemi schylovalo k podobné superledové době. Za to, že jsem do ní neupadli, vděčíme skleníkovým plynům, které chrlíme do atmosféry.

"Není to prokázané, ale je to rozhodně víc než jen zajímavý nápad," tvrdí Crowley v rozhovoru pro časopis New Scientist.

Po většinu existence pozemského života vládlo na naší planetě podstatně teplejší klima, než je to dnešní. Poslední skutečně horké období začalo před 100 miliony roků a skončilo o 50 milionů let později. Na pólech tehdy nebylo po zalednění ani památky a rozsáhlé oblasti Ameriky, Evropy a Asie ležely pod hladinou mělkých moří. Teplo měly na svědomí skleníkové plyny v ovzduší. Jejich koncentrace ale začala klesat. Na tom se zřejmě výraznou měrou podepsal vzestup Himálaje.

Před 30 miliony roků už se ochladilo natolik, že Antarktidu pokryl led. Jen o málo později zamrzla i Arktida. Před 2,5 miliony roků začaly divoké zvraty klimatu. Doby ledové, kdy sever Evropy, Asie a Ameriky kryl čtyři kilometry tlustý ledovec, se střídaly s teplejšími dobami meziledovými. Ledové doby však byly čím dál chladnější a meziledová oteplení se stále více opožďovala.

Podle Crowleyho a Hyda se schylovalo k superledové době. Země se mohla začít měnit na "sněhovou kouli" během nejbližších 10 000 roků. Během posledního století však člověk napumpoval do ovzduší tolik oxidu uhličitého, že jeho koncentrace dosáhla nejvyšších hodnot za posledních 800 000 roků. Tím jsme superledovou dobu nadobro zažehnali.

"Nemusíme se bát, že by nám v dohledné době takové trvalé, drastické ochlazení hrozilo," říká Crowley.

Tato zpráva zazněla v historickém magazínu Zrcadlo, který měl premiéru 14. 11. 2008 v 9:00.