Američtí norci v české přírodě

15. listopad 2008

Na Rakovnicku a Berounsku se objevili norci američtí. Tamnímu prostředí se dokázali přizpůsobit a úspěšně se množí. Jak se zvíře, původem ze Severní Ameriky, objevilo ve Středočeském kraji? Miroslavu Jedličkovi to vysvětlil přírodovědec a zároveň rybář Zdeněk Linz.

Na Rakovnicku, ve vesnici Karlov, byla zrušena farma, kde majitel choval norky. Ti se teď rozšířili do okolí a devastují tam drobné zvířectvo. Loví například užovky podplamaté, v pstruhových vodách chytají pstruhy, na Rakovnicku zkrátka mizí spousta drobných živočichů. Třeba ještěrky zelené - jedná se o pravděpodobně nejsevernější výskyt v Evropě, je to známá lokalita u Berounky.

Norek dokáže ulovit i rybu. Vy jste sám viděl norka s úlovkem?
Několikrát jsem viděl norka, jak se vynořil z tůně a měl v zubech pstruha, poměrně velkého, kolem 30 cm. Jako napůl vodní živočich dokáže norek dobře plavat, a to i pod vodou. Je velmi rychlý. Už se v těch lokalitách i rozmnožuje, takže to do budoucna může být dost velký problém.

Dají se odhadnout jejich počty v naší přírodě?
Pravděpodobně to bude několik set kusů, už jsem je zaznamenal i na Loděnickém potoce u Loděnic u Berouna, takže jejich rozšíření už může být větší.

Je to tedy druh norka, který původně žije na severu?
Je to norek americký. Ten se u nás choval na farmách kvůli kožešině. Viděl jsem ho v okolí Rakovníka v několika barevných formách - v čistě sněhobílé, v barvě světlého kakaa a pak v černé.

A jeho výskyt v přírodě působí jednoznačně škodlivě?
Považoval bych ho jednoznačně za škůdce a nepřítele naší přírody, protože tu nemá přirozeného nepřítele. Pouze člověk může redukovat jeho stavy.

Proslýchá se, že tito norci jsou poměrně ochočení a ani přítomnost člověka je nikterak nevyvede z míry. Je to tak?
Známý rakovnický biolog Václav Laňka nám vyprávěl, že studoval užovky podplamaté a držel jednu v ruce, prohlížel si jí a po noze mu vyskakoval norek, aby se na tu užovku dostal. Je to známka toho, že ta zvířata byla zvyklá na kontakt s lidmi. Ale za několik generací u nich ochočenost zmizí, stanou se plachými a budou žít trochu skrytějším životem. Možná ale tak budou schopni napáchat ještě více škod.

Převzato z pořadu Kalendárium přírody ČRo 2 - Praha

Spustit audio