Přečtený mamutí genom

21. listopad 2008

Mezi živočichy s rozluštěným jaderným genomem se nově zařadilo ikonické zvíře doby ledové - mamut srstnatý.

Sibiř je známá jako místo, kde se v ledu nacházejí výborně zachovalá těla mamutů srstnatých (Mammuthus primigenius). Ze srsti dvou takových mumií - starých 20 000 a 60 000 let - se nyní týmu odborníků pod vedením profesora Stephena Schustera z americké Pensylvánské univerzity podařilo získat jadernou DNA. Mamutí genom - podobně jako genom jeho příbuzného slona afrického - obsahuje asi 4 miliardy bází čili písmen genetického kódu. Z nich prokazatelně náleží mamutovi asi 3,3 miliardy, u zbytku není jisté, jestli nepatří spíše kontaminujícím organismům - především bakteriím a houbám.

Vzorek srsti získaný ze zmrzlých těl mamutů srstnatých

Rozluštění mamutího genomu ukázalo, že mamuti a sloni se od sebe oddělili zhruba před 6 miliony let - tedy ve stejné době, kdy se oddělili šimpanzi a lidé. Evoluce chobotnatců ovšem běžela pomalejším tempem a mamuti a dnešní sloni jsou si bližší, než se zatím předpokládalo. Vědci také zjistili, že mamuti se asi před 2 miliony let rozdělili na dvě skupiny. První vyhynula už před 45 000 roky, zatímco příslušníci té druhé se na Zemi pohybovali ještě před 10 000 let. Studie také přinesla důkazy, že populace mamutů byly geneticky značně uniformní. Následkem mohla být jejich větší zranitelnost vůči chorobám, změnám klimatu i vlivu člověka, kterému se vyhynutí mamutů často připisuje na vrub.

Mamut srstnatý (Mammuthus primigenius)
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.