Stezka pravěkého prvoka
Stopy v sedimentu ze dna pravěkých moří, které byly připisovány mnohobuněčným živočichům, po sobě zřejmě mohli zanechat i mnohem jednodušší tvorové.
Biologové, kteří monitorovali mořské dno v blízkosti Baham, přišli na zajímavou věc - k tomu, aby po sobě nějaký živočich zanechal stopy, nemusí mít končetiny a dokonce ani větší počet tělních buněk. Vědci pozorovali prvoky Gromia sphaerica, kteří dosahují velikosti 3 centimetrů a v říši jednobuněčných tedy představují skutečné giganty. Tito tvorové se pohybují pomocí dočasných tělních výběžků, kterým se říká panožky. Pohyb je velice pomalý - vzdálenost několika centimetrů prvok urazí během týdnů či měsíců.
Stezky dlouhé asi 50 cm, které podle vědců pohyb obřích prvoků zanechává v měkkém sedimentu, nápadně připomíná některé fosilní nálezy, staré až 1,8 miliardy let. Paleontologové se až dosud domnívali, že stopy tohoto druhu po sobě museli zanechat mnohobuněční živočichové s dvojstranně symetrickým tělem. Nejstarší fosilní nálezy jejich těl máme z doby kambrijské exploze - evoluční události, ke které došlo před 542 miliony let. Z doby prekambria známe jen ony stezky v sedimentu, jejichž vznik vědci mnohobuněčným připisují. Podle autorů článku, který vychází v časopise Current Biology, by ovšem všechny tyto stopy docela dobře mohly patřit dávným prvokům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
