V Thajsku není v sázce jen osud vlády. Jde i o podobu demokracie

26. listopad 2008

Thajskem opět hýbou vášně. Protivládní demonstranti vyrazili do - jak to sami nazvali - "poslední bitvy", jejímž cílem, stejně jako cílem celého jejich dosavadního půlročního snažení, bylo odstoupení vlády. Těmto demonstrantům, jimž velí Lidová aliance pro demokracii, se opět postavili protidemonstranti, kteří podporují vládu.

Opět byly hlášeny incidenty včetně střelby. A opět byli ranění. Nová byla pouze poslední taktika, s jejíž pomocí chtěli protivládní demonstranti konečně donutit kabinet k demisi. Zvolili si obsazení letiště - čímž, mimochodem, do svého sporu zatáhli i zahraniční turisty.

A zatáhli do něj také armádu. Ke své velké radosti. Armáda se snažila zachovávat neutralitu, bylo však veřejným tajemstvím, že vládu v lásce nemá. A teď armáda promluvila. Náčelník generálního štábu protivládní demonstranty vyzval, aby se stáhli z míst, která okupují, včetně vládních úřadů, zároveň však doporučil premiérovi, aby rozpustil parlament a vypsal nové volby.

V celé věci nejde pouze o odstoupení současné vlády. Hlavní je osoba bývalého premiéra Tchaksina Šinavatry. A půjdeme-li na dřeň téhle různice, uvidíme spor starý jako demokracie sama. Spor o to, zda ve státě, kde jen někteří mají více informací, vyšší vzdělání, širší rozhled a platí větší daně, mají mít ve volbách stejné slovo úplně všichni - tedy i lidé méně vzdělaní, méně movití a snadněji ovlivnitelní. Ale popořádku. Tchaksin Šinavatra byl premiérem do září 2006, kdy ho v nekrvavém puči svrhla armáda. Měl své silné stránky. Dokázal například oživit thajské hospodářství po dvou velkých pohromách, jak po asijské měnové a hospodářské krizi druhé půle devadesátých let, tak po ničivém cunami. Obojí ekonomické zotavení je Tchaksinovou nespornou a obdivuhodnou zásluhou.

Jeho kritici, kterých během Tchaksinova premiérského působení přibývalo, mu ale vyčítali prohřešky stejně velké, jako byly Tchaksinovy zásluhy. Mluvilo se například o zneužívání moci, o protežování příbuzných, o střetu zájmů, o nezákonném obohacování, o daňových podvodech. Před měsícem potrestal Nejvyšší thajský soud Tchaksina dvěma lety odnětí svobody. V nepřítomnosti - expremiér se totiž od svého svržení až na krátkou výjimku zdržuje v cizině. Zdůvodnění rozsudku? Tchaksin ještě jako premiér a v rozporu se zákonem o střetu zájmů prosadil, aby stát jeho ženě za pakatel prodal vysoce cenný pozemek v hlavním městě. Jiný soud v jiné kauze v červenci rozhodl, že do vězení má jít i sama Tchaksinova manželka. Na tři roky, kvůli daňovým únikům.

Expremiér Tchaksin má ovšem nejen hodně kritiků, ale také zastánců. Kdysi volili jeho - a když už to nešlo, protože armádou inspirovaná legislativa vyřadila z politického procesu jak Tchaksina, tak jeho stranu, vybrali si v prvních svobodných volbách po vojenském puči politiky a stranu, o nichž se dobře vědělo, že jsou tchaksinovským klonem.

Proč je tchaksinovských voličů - přes veškerá obvinění na expremiéru adresu - znatelně více než voličů protitchaksinovských? Je to prosté. Lidé, kteří jsou pro Tchaksina a jeho politické dědice včetně současné vlády, žijí hlavně na zemědělském severu země. Mívají hluboko do kapsy a při menší míře vzdělání snáze věří slibům, ať jsou třebas i nesplnitelné. K těmto lidem uměl Tchaksin hovořit. Dokázal se jim představit jako jeden z nich, jako muž, který má stejné starosti - a oni mu uvěřili, třebaže Tchaksinovy zájmy jako zájmy miliardáře, jednoho z nejbohatších Thajců, se nutně musely rozcházet se zájmy chudých rolníků. Ale pravda, občas dal Tchaksin na venkově postavit školu či silnici.

Jak už jsme si řekli, cílem nynějších protivládních demonstrantů vedených Lidovou aliancí pro demokracii je pád nynější vlády, jejíž napojení na Tchaksina je zjevné už z faktu, že premiér Somčaj Wongsavat je Tchaksinovým švagrem. Demise kabinetu by však protivládní demonstranty uklidnila jen nakrátko. Jejich konečným cílem je dosáhnout toho, aby se nejen Tchaksin, ale ani jeho politické klony už nikdy nemohly dostat k vládě. Ovšem jak toho dosáhnout v situaci, kdy země je ostře rozdělena a kdy by i v dalších volbách měli zřejmě navrch protchaksinovští zemědělští voliči?

Lidová aliance pro demokracii se domnívá, že recept zná: volit by se měla pouze třetina poslanců, zbytek by jmenovaly různá sdružení a profesní svazy. Tím by se eliminoval vliv voličů, které Aliance považuje za pomýlené, tedy voličů, kteří budou v blízké budoucnosti určitě a slepě hlasovat pro Tchaksina nebo lidi s Tchaksinem spojené.

Co by toto popření principu jeden volič/jeden hlas znamenalo, je zřejmé. Je to návrat do doby před zavedením všeobecného hlasovacího práva. A to je přece v celém demokratickém světě přes všechny své slabiny - jichž dovedou skvěle využívat právě protřelí populisté Tchaksinova typu - považováno za nejlepší z možných řešení.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: msl
Spustit audio