Senátoři schválili smlouvy o radarové základně na našem území
Senátoři dnes podle očekávání schválili smlouvy o americkém radaru na našem území. Po několikahodinové diskuzi pro ně hlasovali ústavní většinou 49 hlasů. Dohody o vybudování základny v Brdech a o podmínkách pobytu vojáků USA začnou platit v případě, že projdou i sněmovnou a podepíše je prezident. Základna má být součástí systému protiraketové obrany.
Obě smlouvy shodně podpořili všichni koaliční senátoři, ke kterým se přidali kolegové z Klubu otevřené demokracie. Proti bylo 32 senátorů, což jsou všichni z ČSSD a KSČM.
Opozice se snažila oddálit projednávání smluv hned dvěma návrhy. S tím prvním přišel senátor ČSSD Jiří Dienstbier, který chtěl odložit rozhodnutí o rok. Komunista Vladimír Balín zase navrhl postoupit dohody Ústavnímu soudu, stejně jako tomu bylo v případě Lisabonské smlouvy. Opozici ale nikdo nepodpořil.
Vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra přivítal schválení smluv v Senátu jako důležitý signál. "Jsem velmi rád, protože ty návrhy na odročení nedávají žádný smysl. Pokud má být Česká republika věrohodná, tak musí umět stát za tím, co si podepsala. Je to spojenectví v NATO a pokud my se máme spolehnout na jiné, musí být spolehnutí i na nás," uvedl Vondra.
Osobní radost měl ze schválení radarových smluv i ministr zahraničí Karel Schhwarzenberg, který dnes přišel požádat senátory o podporu pro dokumenty spolu s premiérem Mirkem Topolánkem a ministryní obrany Vlastou Parkanovou. "Je to významné rozhodnutí. Zajímavé pro mě je, že jsme zde dokonce dosáhli i ústavní většinu, což je důležitý signál taky pro svět, pro Evropu, ale taky pro náš národ," řekl Schhwarzenberg.
Jako nešťastný naopak vidí výsledek hlasování místopředsedkyně Senátu, sociální demokratka Alena Gajdůšková. "Obávám se, že souhlas s ratifikací těchto smluv je skutečně nešťastný v současné situaci mezinárodněpolitické se všemi dopady, které realizace smluv bude mít," podotkla Gajdůšková.
Stejně negativně hodnotí situaci i bývalá poslankyně a nyní nová senátorka za KSČM Marta Bayerová. "My jsme byli proti, hlasovali jsme proti, zachováváme stále náš názor stejný a myslím si, že to bez toho nakonec skončí u Ústavního soudu. To podpoříme, protože jak jsem to říkala vždycky: Ani jedna noha cizího vojáka nepatří na naše území," uvedla Bayerová.
O radarové základně v Brdech debatovali v Radiofóru senátorka Jiřina Rippelová (ČSSD) a senátor Tomáš Kladívko (ODS), moderoval Vít Dvořák
Větší potíže ale bude mít vláda s prosazením smluv ve sněmovně, kde nemá zajištěnu většinu jako v Senátu. Dolní komora se smlouvami začala zabývat koncem října, k rozhodnutí se však nedostala. Dohody se pak dostaly na program i listopadové schůze, tu ale poslanci zrušili, když opozice nepodpořila její program. Tento bod tedy zůstává otevřený a není jasné, kdy se k němu sněmovna vrátí. Prezident Klaus už v červenci oznámil, že minimálně smlouvu o vybudování základny podepíše "bez jakéhokoliv váhání".
Dohodu o zřízení a provozu americké radarové základny protiraketové obrany v Česku podepsali ministři zahraničí obou zemí letos v červenci v Praze. Pod druhý dokument o postavení amerických vojáků na českém území¨dali ministři obrany obou států své podpisy v září v Londýně. Smlouvy upravují pravidla pro vybudování a provoz základny, pro personál i pro ochranu životního prostředí a likvidaci nebezpečného odpadu.
