520 milionů let starý živočich s moderním srdcem
Fosilie víc než půl miliardy let starého členovce obsahuje perfektně zachovalý oběhový systém. Je vůbec nejstarší, jaký známe - a přitom nečekaně moderní.
Výjimečný nález pochází z čínské provincie Jün-nan. Necelých 8 centimetrů dlouhé tělíčko patří živočichovi jménem Fuxianhuia protensa – členovci ze dnes vymřelé linie, který v období spodního kambria před 520 miliony let obýval moře. V místních jemnozrnných sedimentech jsou jeho fosilie poměrně hojné, ale jen málo z nich obsahuje třeba jen části vnitřních orgánů. Navzdory tomu se zdálo, že Fuxianhuia se svým podlouhlým, primitivním tělem, měla pokročilou vnitřní anatomii. Nový nález, který vědci z Arizonské univerzity a jejich čínští kolegové popisují jako „bezobratlou verzi Pompejí”, to plně potvrdil.
Fosilie obsahuje celou kardiovaskulární soustavu i s trubicovým srdcem stejně jako centrální nervový systém. Ukazuje nám, že mozek tohoto členovce podobně jako u moderních korýšů zásobovalo mnoho arterií. Z toho se dá usuzovat, že šlo o velmi aktivní zvíře schopné mnoha druhů chování. Vědci však také zjistili, že cévní systém jako takový je dokonce ještě sofistikovanější než u mnoha žijících korýšů. Zdá se, že představuje jakýsi základní design, na jehož základu se vyvíjel kardiovaskulární systém pozdějších členovců. Různé skupiny korýšů mají různé varianty uspořádání cév, ale všechny odkazují na tu, kterou vidíme u členovce Fuxianhuia ze spodního kambria.
O tom, jaké chemické procesy zachovaly jeden exemplář v tak úžasném stavu, mohou vědci jen spekulovat. Domnívají se však, že za "bezobratlou verzi Pompejí" vděčíme tomu, že mrtvé tělíčko členovce rychle pohřbil velmi jemný materiál. Zároveň s tím, jak jej tlak zplošťoval, prostoupily tělo chemické látky z vody. K jeho pohřbení pravděpodobně došlo během nějaké katastrofické události, o které před 520 miliony lety nebyla nouze. V době, kdy se Fuxianhuia plazila po mořském dně či plavala v otevřené vodě, na souši ještě neexistoval život. Nebyly tu tedy žádné rostliny, které by svými kořeny zadržovaly půdu, což znamená, že bouře splachovaly do oceánu velké množství materiálu. Další možností je tsunami, při kterém voda dočasně ustoupila a umožnila, aby živočichové polapení v bahně vyschli a nezačali se rozkládat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
