Krizové zasedání v Berlíně

"Jde o to, prohlásila Angela Merkelová, že musíme převzít společnou odpovědnost, protože spolková vláda není schopna sama podpořit konjunkturu." Rovněž vicekancléř Frank-Walter Steinmeier vyzval ke společnému jednání. "Musíme se vším úsilím jednat, ale též hlavou," vyzval sociálně demokratický kandidát na úřad kancléře v příštím roce, který po dvou letech se postavil veřejně po bok šéfky vlády velké křesťansko - sociálně demokratické černo - rudé koalice. Podle televizního komentátora Petera Freye oba státníci tak vlastně řekli totéž, "nyní je krize, zde jsme jednotní a volební boj přijde na řadu později".

Merkelová tak vyhověla výzvě spolkového prezidenta Horsta Köhlera, že je nutno podniknout "koncentrovanou akci" vlády, podnikatelů, odborů a bank proti krizi. Obdobnou akci provedla vláda velké černo-rudé koalice v šedesátých letech minulého století, kdy hospodářství spolu s odbory bojovalo s první poválečnou recesí. A tak včera v pozdní odpoledne zasedli za společný stůl v novém spolkovém kancléřství ve středu Berlína vedle řady spolkových ministrů, prezident spolkové banky, předsedové velkých odborových svazů, šéfové mocné Deutsche Bank, Siemensových podniků a Telekomu spolu s vědci a ekonomickými odborníky. Spolková kancléřka je upozornila, že "před všemi nyní leží těžké měsíce", které lze nejlépe překonat společnými kroky. Ve čtvrtek se sejde ještě s představiteli jednotlivých spolkových zemí, aby s nimi projednala opatření, která se budou muset podniknout v oblasti investic a infrastruktury.

Pátého ledna zasedne k jednání velká koalice, aby vláda byla schopna koncem ledna rozhodnout, jaká další protikrizová opatření bude nutno přijmout. "Všechno, co podnikneme v příštím roce, musí Německo posílit a nevyvolat nekontrolovatelný požár," prohlásila Merkelová. Vicekancléř Steinmeier tuto výzvu podpořil s tím, že každé euro musí být v roce 2009 vydáno smysluplně především v zájmu udržení zaměstnanosti. Apeloval na podnikatele, aby zaměstnance co nejdéle udrželi a pod stínem krize je předčasně nepropouštěli. I když se nedalo očekávat, že během několikahodinového zasedání budou přijata konkrétní usnesení, představitelé ekonomické oblasti slíbili, že tuto výzvu s pochopením přijímají. Především zástupci velkých koncernů a podniků se zavázali, že během příštího roku nebudou počítat s propouštěním. To však neznamená, že nedojde ke zkracování pracovní doby a z toho plynoucího snížení mezd. To bude mít pochopitelně bolestivý dopad zejména na mnohočetné rodiny, jak již dnes ráno potvrdily aktuální rozhovory německé televize s ohroženými pracovníky.

Představitel největšího odborového svazu VERDI Bsirske však vidí v hospodářské a finanční krizi i šanci pro uskutečnění investic do budoucnosti. Finanční prostředky by měly především téci do sociální oblasti a vzdělání a ekologie. Předseda SPD Franz Müntefering žádá investice do veřejné infrastruktury, jako jsou silnice, mosty, školky a nemocnice. Spolková vláda proto chce u jednotlivých spolkových zemí a místních samospráv podpořit právě takové projekty. Merkelová se přitom brání nepromyšleně přelévat prostředky daňových poplatníků do bank a automobilového průmyslu. Odmítá i snížení daní, přestože naráží na odpor své sesterské bavorské CSU. Její šéf ministerský předseda Horst Seehofer prohlašuje, že pro občany je snížení daní prvořadou nutností. Před nepromyšlenými opatřeními varuje jak sociálně demokratický ministr financí Peer Steinbrück, tak unionistický ministr vnitra Wolfgang Schäuble. Nesouhlasí ani se zestátněním krizí ohrožených podniků nebo urychlenými kroky v daňové oblasti.

Jedno je však již nyní jisté, že se připravuje druhý protikrizový balíček, který by měl v příštím roce ulehčit zatížení občanů a ekonomiky. Podle předsedy sociálně demokratické frakce v Bundestagu Petera Strucka by o tom měla velká koalice rozhodnout nejdříve v únoru příštího roku. Jeho součástí bude snížení příspěvků na zdravotní pojištění, investice do infrastruktury a snížení daní u sociálně slabých osob. (Původní návrhy na zavedení konzumních poukázek pro obyvatelstvo ve výši 500 euro na oživení koupěschopnosti však nejsou považovány za správnou cestu. Šéf institutu pro makroekonomii a průzkum konjunktury Gustav Horn však žádá, aby balíček byl co nejdříve přijat, aby byl trh oživen.)

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .