Potkaní embryonální kmenové buňky

Embryonální kmenové buňky lze vypěstovat v laboratorních podmínkách ze zárodků starých několik dní. Tyto buňky se bez omezení množí a navíc je lze změnou laboratorních podmínek donutit k proměně v kterýkoli ze zhruba 230 typů buněk dospělého těla. Myší embryonální kmenové buňky se už od 80. let minulého století využívají k tvorbě myší s vyblokovanými geny. Tyto myši slouží jako zvířecí model mnoha lidských chorob vyvolaných defektem dědičné informace.

Bohužel, myš není z mnoha důvodů tak dobré pokusné zvíře jako potkan. Už jen proto, že je výrazně menší. Z těla potkana lze například odebírat o poznání větší vzorky k analýzám. Také operace na potkanech jsou podstatně jednodušší, protože jejich orgány nejsou tak titěrné. Vědci proto toužili po potkanech s cíleně blokovanými geny, na nichž by mohli studovat lidské choroby podobně jako na myších. Toužili marně, protože jim chyběly potkaní embryonální kmenové buňky. Recept na myší embryonální kmenové buňky se ukázal pro pěstování buněk potkana jako nevhodný.

To už neplatí. V prestižním vědeckém časopise Cell ohlásil splnění snu celé generace biologů jednak tým vedený Austinem Smithem z Cambridge a jednak tým vedený Qi-Long Yingem z losangeleské Jihokalifornské univerzity. Vědci z obou týmů odhalili kombinaci chemikálií, která sice dovolí buňkám potkaního embrya, aby se množily, ale zabrání jim ve spontánní proměně na specializované buňky. Receptura je poměrně jednoduchá. Smith navíc prokázal, že dokáže cíleně zasahovat do dědičné informace potkaních embryonálních kmenových buněk. Cesta k tvorbě potkanů s cíleně zablokovanými geny je otevřena. První takoví potkani by měli spatřit světlo světa do půl roku.