Malta uprostřed Středozemí

Už od roku 4000 př. K. zde existovala rozvinutá megalitická kultura, která až dodnes uchvacuje nejen turisty, ale taky komisaře UNESCO, kteří třeba Hypogeum v Hal Salfieni uznali za jednu z nejstarších evropských památek. Působivý je i chrám v Mnajdře. Tyto stavby jsou víceméně labyrinty, ale zachovaly se v lepším stavu než třeba Carnac ve Francii nebo Stonehenge ve Velké Británii. Tomu napomohlo i místní suché klima, které však nakonec původní obyvatelstvo vyhnalo. Později se sem stěhovalo severoafrické a sicilské obyvatelstvo, které postupně vytvořilo základ moderních Malťanů. Ti jsou známí už díky Bibli; domorodcům se totiž podařilo po ztroskotání lodi zachránit apoštola Pavla, který tu pak rozšiřoval křesťanství. Vlády tu později nabyli Arabové, ale budovali tady kulturu, stavěli přístavy, hradby a užívali strategické polohy ostrova.

Protože však je Malta geograficky i geologicky součástí Evropy, a navíc leží blízko italských břehů, často docházelo ke střídání místních vládců. Muslimy vyhnali normanští rytíři, kteří byli přímo najati papežem a nechali stavět paláce vedle arabských pevnůstek. Italský vliv byl čím dál výraznější i v semitské maltštině a místní kultuře. I proto se na ostrově mohl pevně usídlit rytířský řád johanitů, které známé jako Maltézské rytíře. Ti postupně organizovali život celého ostrova, protože se neustále museli bránit pirátům ze severoafrického pobřeží. Komu se však neubránili, byl roku 1798 Napoleon, který se v té době snažil dobýt Egypt. Brzy ho však vystřídali Britové, pro které se stala Malta opěrným bodem jejich královské flotily. Ti sem přinesli stereotyp britského života, který poznáte už podle jízdy vlevo na silnici a dodnes obecně rozšířené angličtiny.

Od roku 2004 je Malta i s ČR součástí Evropské unie, i když to nebylo tak samozřejmé, jak by se zdálo. Obyvatelstvo je totiž rozděleno napůl. Jedna část, hlavně voliči Národní strany, tíhne plně k Evropě, jejímu způsobu života a hospodářství. Druhá polovina, voliči Labouristické strany, cítí spojitost hlavně se sousedy ve Středomoří. Turisté se sem však dostávají hlavně z Evropy, každý rok je jich víc než 1 milion, a tak dávají práci místnímu obyvatelstvu. Žije zde dokonce i několik Čechů, kteří se starají o zázemí cestovatelům. Užívají si hlavního ostrova se skalnatým pobřežím, stejně jako rustikální i rázovité sousední Gozo, které je vyhlášeno krajkami a zelenou krajinou. Venkovské obyvatelstvo na ostrově téměř nežije, protože jsou snad všechna sídla díky velikosti ostrova předměstími. Navíc jako nejsušší ostrov světa musí Malta stále dovážet vodu z Itálie, nebo jí odsolovat, takže zemědělské produkty se sem dostávají spíš na lodích. Místní obyvatelé jsou také přátelští a mírumilovní.
Ostrov má problémy s utečenci z Afriky. Ti připlouvají hlavně z Lybie, což museli nedávno řešit oficiální smlouvy mezi státy. Malta, menší než Praha a se 400 000 obyvateli, musí tyto problémy řešit v kooperaci s většími členy Evropské unie.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.