Do Evropy se přes Ukrajinu nedostává plyn z Ruska

Dodávky zemního plynu z Ruska přes Ukrajinu do Evropy, a tedy i do České republiky, se úplně zastavily. Podle mluvčího firmy RWE Transgas Martina Chalupského to ale nebude mít dopad na jednotlivé tuzemské odběratele. Firmě se totiž podařilo domluvit dodatečné dodávky do Česka jiným plynovodem, takzvanou severní cestou od Norska. Premiér předsednické země EU Mirek Topolánek varoval, že pokud dodávky přes Ukrajinu nebudou do zítřka obnoveny, přijde Evropská unie se silnější odpovědí.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centtrální evropská plynová stanice v Baumgartenu

Centtrální evropská plynová stanice v Baumgartenu | Zdroj: ČTK

Do naší země teď přitéká 8 milionů krychlových metrů plynu z Norska, o něco větší množství ze západní Evropy a Ruska severní cestou přes Bělorusko a Polsko. Největší část získává RWE Transgas z domácích podzemích zásobníků, jak potvrzuje předseda představenstva RWE Transgas Martin Herrmann:

"Importujeme okolo 17 miliónů kubíků zemního plynu, máme k dispozici asi 40 miliónů kubíků v podzemních zásobnících. To bohatě stačí, abychom pokryli požadavky, které v Česku jsou. Kdyby situace zůstala jako dnes, tak ani v dalších dnech neočekáváme její zkomplikování. Takže nemusíme začínat s omezováním největších odběratelů."

Ukrajinská energetická společnost Naftogaz viní z přerušení dodávek ruský plynárenský monopol Gazprom. Ten naopak uváděl, že Kyjev zavřel všechny čtyři tranzitní plynovody. Podle nejnovějších informací už ale Moskva oficiálně zavřela tok veškerého plynu přes Ukrajinu. Předseda ruské vlády Vladimir Putin svému českému protějšku Mirku Topolánkovi jako premiérovi předsednické země Evropské unie oznámil, že obnoví dodávky plynu přes Ukrajinu pouze pod dohledem mezinárodních pozorovatelů.

Podle ruského prezidenta Dmitrije Medveděva Moskva kromě zahraničních pozorovatelů také požaduje, aby Ukrajina za plyn pro svou potřebu platila tržní cenu. Medveděv to uvedl v telefonickém rozhovoru se svým ukrajinským protějškem Viktorem Juščenkem. Šéf Kremlu také zdůraznil že jde o spor výhradně obchodní, nikoliv politický. Ukrajinci loni za ruský plyn platili necelých 180 dolarů za tisíc metrů krychlových. Při silvestrovských vyjednáváních odmítli nabídku Gazpromu na 250 dolarů. Nyní Gazprom požaduje 450 dolarů.

Umožnit misi expertů Evropské unie už přislíbili premiéři obou dohadujících se zemí Vladimir Putin a Julia Tymošenková německé kancléřce Angele Merkelové. Šéfka spolkové vlády se do rusko-ukrajinského sporu vložila navzdory tomu, že její země zatím výpadky v dodávkách strategické suroviny příliš dramaticky nepocítila. Německo totiž odebírá většinu plynu ze západní Evropy.

Mirek Topolánek už ale varoval, že pokud dodávky nebudou do zítřka obnoveny, přijde Evropská unie se silnější odpovědí. Sedmadvacítka problémy s plynem stále považuje za obchodní spor mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle premiéra Topolánka je ale Unie připravena toto stanovisko přitvrdit. Naše republika, jako předsednická země Evropské unie, usiluje o zajištění dodávek plynu do Evropy ve sjednané výši. Přes Ukrajinu jde asi 80 procent ruského zemního plynu, dodávaného do Evropy.

Praha z pozice předsednické země reprodukuje společné stanovisko celé sedmadvacítky. Vyzývá k neprodlenému obnovení jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. Prohlášení Unie naznačuje, že současnou situací trpí důvěryhodnost obou zemí, tedy Ruska jako dodavatele plynu a Ukrajiny jako tranzitní země.

Český ministr průmyslu Martin Říman, který jako vedoucí evropské delegace v uplynulých dnech jednal s Naftogazem a Gazpromem, upozornil na změnu situace: "Technicko-obchodní spor mezi ukrajinským Naftogazem a ruským Gazpromem se změnil na bytostně politický, protože ohrožuje desetimilióny zákazníků v zemích Evropské unie. A to nelze připustit, řešení se musí najít."

Podle Naftogazu už včera Gazprom drasticky snížil tok zemního plynu přes Ukrajinu do Evropy. To se samozřejmě projevilo na silně omezených dodávkách plynu do zemí Evropské unie. Do České republiky včera přišla jen asi čtvrtina nasmlouvaného stavu.

Ukrajinská přečerpávací stanice Bojarka | Foto: ČTK/AP

Nejohroženější v Evropě jsou balkánské země, v řadě z nich vyhlásili krizový stav. Bulharsko, Srbsko i Bosna a Hercegovina už dočasně přešly na využití nafty. Bezpečnostní rada Bulharska rozhodla o omezení vytápění škol a dodávek elektrické energie. V Bosně a Hercegovině už nejsou žádné zásoby zemního plynu. A množství topné nafty vydrží pro víc než sedmdesát tisíc domácností v Sarajevu jen týden. Srbsko už je také bez plynu, ale zatím má dostatek topné nafty.

Naopak Polsko zatím přerušením dodávek ruského plynu bezprostředně ohrožené není. Má totiž dostatek plynu jednak z jamalského plynovodu, který vede z Ruska přes Bělorusko, a jednak díky vlastní těžbě plynu, která pokrývá víc než jednu třetinu polské spotřeby. Při současných teplotách mu stačí zásoby plynu na měsíc. Největší odběratelé - jako jsou například Závody na výrobu dusíku v Pulawách - už ale omezují energeticky náročnou výrobu.

Přehrát

00:00 / 00:00

O přerušení dodávek zemního plynu z Ruska jsme podrobně informovali v Poledních ozvěnách dne

Přečtěte si, jak začalo omezování dodávek ruského plynu:
Zásobování ruským plynem dramaticky pokleslo, Slovensko vyhlásilo stav nouze
Dodávky zemního plynu z Ruska k nám klesly na čtvrtinu
Evropská komise: Občanům EU nehrozí snížení dodávek plynu
EU podpořila český postoj ke sporu o plyn
Snížení dodávek plynu z východu pocítili v Polsku
Rusko-ukrajinský spor o plyn se projevil na dodávkách do Česka
Evropa se sejde kvůli plynu z Ruska
Některé evropské země hlásí pokles dodávek ruského plynu
Zastavení dodávek ruského plynu na Ukrajinu znepokojuje Evropskou unii
Ruský Gazprom přerušil dodávky plynu Ukrajině

Uměli byste se doma obejít bez plynu? Hlasujte v naší anketě!

Jiří Hošek, Jaromír Janev, Renáta Prátová, Ondřej Houska, Miroslav Panuška Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme