Sopečné výbuchy ochlazují tropy
Velké sopečné erupce zřejmě ochlazují klima nejen ve vyšších zeměpisných šířkách, ale také v tropech.
Po velkém výbuchu sopky může dojít k dočasnému ochlazení klimatu, protože částice uvolněné do atmosféry odrážejí sluneční záření zpět do vesmíru. Například po výbuchu indonéské sopky Tambora v roce 1815 zažila severní Evropa a východní Severní Amerika chladné "roky bez léta". Až dosud se vědci domnívali, že ochlazení po erupcích nastává jen ve vyšších zeměpisných šířkách. Odborníci z Edinburské univerzity ale zjistili, že alespoň v posledních 450 letech se týkalo i tropických oblastí.
Vědci studovali letokruhy stromů, které jsou v chladných letech tenčí než v letech teplejších. Analyzovali také led vyvrtaný z alpských a peruánských ledovců a vzorky korálů ze široké oblasti tropů. Výsledky ukázaly, že k největšímu ochlazení v tropech došlo po dvou vulkanických událostech. První nastala na neznámém místě kolem roku 1809 a druhou byl již zmíněný výbuch sopky Tambora. Po něm v tropech průměrná teplota klesla o 0,84 stupně Celsia a ochlazení trvalo tři roky. Ve 20. století se podle autorů studie vliv sopečných výbuchů na tropické klima projevoval jen málo z toho důvodu, že jej zamaskovaly globální klimatické změny.
Výsledky studie popisuje článek v Nature Geoscience.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
