V krčmě jako doma

8. leden 2009

Mnohé obytné domy v antickém Řecku zřejmě sloužily nejen jako obydlí, ale také jako krčmy a nevěstince.

Divadelní hry ze starého Řecka barvitě popisují život v krčmách, ale archeologům se až dosud nepodařilo žádnou najít. Zajímavý paradox zaujal Clare Blazeby z britské Univerzity v Leedsu. Předpokládala, že archeologové mohli něco přehlédnout a zrevidovala některé nálezy pocházející z let 475 až 323 př. n. l. Zjistila, že v některých obytných budovách se našlo velké množství pohárů, jejichž přítomnost se vysvětlovala majetností obyvatel domu.

Logo

Clare Blazeby se ovšem domnívá, že několik stovek pohárů je na jedno obydlí přece jen příliš a nabízí alternativní vysvětlení: v domech se prodávalo a popíjelo víno. Tento názor zazněl na výročním setkání Archeological Institute of America a podle článku na stránkách New Scientist se mu dostalo podpory ze strany kanadské archeoložky Allison Glazebrook. Ta na základě nálezů erotických maleb a předmětů došla k názoru, že některé domy nesloužily jen jako krčmy, ale také jako nevěstince.

autor: Martina Otčenášková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.