Dalekohled velikosti Země
Astronomové propojí 15. a 16. ledna 17 radioteleskopů z celého světa a zamíří je na trojici kvasarů. Začnou unikátní nepřetržité 33hodinové sledování těchto vzdálených galaxií obsahujících ve svém středu obří černé díry.
Kde jeden dalekohled nestačí
Pozorování objektů nacházejících se na samotné hranici pozorovatelného vzdáleného vesmíru je velmi náročné. Zdroje jsou na tu obrovskou dálku nesmírně slabé a ani ten největší radioteleskop na světě by je neviděl. Jedině propojení desítek antén z celého světa umožňuje signály zaznamenat. Radiová astronomie prožívá velmi prudký rozvoj, po světě operuje hned několik sítí antén na různých frekvencích. Když se spojí, dokáží pravé divy.
Astronomové se rozhodli demonstrovat schopnosti koordinovaného pozorování celému světu. Na zahajovacím večeru Mezinárodního roku astronomie 15. ledna v Paříži budou měření sítě radioteleskopů přenášena v přímém přenosu.
Jako teleskop o rozměru Země
17 radioteleskopů z Asie, Austrálie, Evropy, Severní i Jižní Ameriky se pomocí počítačové sítě propojí a bude fungovat jako jediný teleskop. Díky vzdálenosti radioteleskopů několika tisíc kilometrů bude výsledný obraz vzdálených kvasarů tak kvalitní, jako by ho pořídil dalekohled o průměru naší Země. Optickými kabely bude velký objem dat přenášen do centrálního počítače v Nizozemí. Tam se data poskládají a vznikne společný obraz. Vědci odhadují, že rozlišení pořízeného snímku bude 100x lepší, než kdyby stejný objekt fotografoval Hubblův kosmický dalekohled.
Takovéto pozorování v reálném čase dosud neproběhlo. Nicméně k postupnému skládání dat během dní už v minulosti došlo několikrát. Připomeňme si třeba nedávný úspěch.
Kvasar z hranic vesmíru
Mezinárodní (dalo by se říct celosvětová) skupina astronomů detekovala mladý kvasar až na samé hranici viditelného vesmíru. Jeho světlo k nám vylétlo, když byl vesmír jen v 10 % svého vývoje. Takové kvasary už se podařilo detekovat, ale tohle je první případ, kdy se to povedlo pomocí radiového záření. Radiové záření kvasaru J1427+3312 přišlo na vlnové délce 18 cm, tj, asi 1,6 GHz.
Snímek tohoto extrémně mladého kvasaru by také nevznikl bez stále výkonnější počítačové techniky. Pro představu - při pořizování snímku kvasaru bylo potřeba zpracovávat najednou datový tok o rychlosti 10 Gbit za sekundu. Tj jako by najednou hrálo 1000 filmů z DVD nosičů.
400 let po G. Galileim
Pozorování, které proběhne 15. a 16. ledna také ukáže, jak velký pokrok udělalo lidstvo za 400 let od dob Galilea Galileiho. Když on jako první člověk hleděl dalekohledem na hvězdy, jistě ho nenapadlo, že jednou budeme mít dalekohledy schopné hledět až na hranice vesmíru. Pozorování tří kvasarů radioteleskopem o průměru naší Země tak bude mít pro 800 hostů ze 100 států jistě zvláštní náboj.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
