Lotyšsko a Litva se bouří, důvodem ekonomické potíže
Světová finanční krize nejhůř zasáhla ty země, které už před ní ekonomické potíže měly. Snad nejhůř na tom zůstává Lotyšsko, přestože tato země společně s Litvou a Estonskem zaznamenala v minulých letech mimořádný hospodářský růst. Teď je vše jinak a lidé se zlobí.
Lotyšskou metropolí Rigou se jako smršť přehnal rozzuřený dav, který ničil vše, co mu stálo v cestě. Původně klidná desetitisícová demonstrace proti špatné ekonomické politice vlády se změnila v násilí, které tato malá pobaltská republika nezažila od obnovení nezávislosti v srpnu 1991.
Dav rozbíjel výlohy, drancoval obchody a převracel policejní auta. Je jasné, že v Lotyšsku je opravdu zle. Tato situace má své kořeny v opojení rychlým hospodářským růstem, který Lotyšsko zařadil mezi tzv. pobaltské tygry. Jak se ale ukázalo, tento úspěch neměl solidní základy.
Na lotyšské krizi se samozřejmě podepsalo zpomalení ekonomik v západní Evropě, kam Lotyšsko vyváží dvě třetiny svého zboží a služeb. Projevily se ale také vnitřní slabiny, vysvětlil Českému rozhlasu ekonomický rada českého velvyslanectví Bohumil Dolejší:
Už v druhém pololetí minulého roku se lotyšský hospodářský růst úplně zastavil a následoval pád do červených čísel. Inflace dosáhla 17-ti procent. Původní obrovský hospodářský růst byl spojený s boomem cen nemovitostí. To vyvolalo značný růst stavebních prací, stavbu nových domů a opravy starých. Velkou roli hrály spekulativní nákupy, které hnaly cenu nemovitostí do závratných výšin. Od roku 2004 byly nemovitosti a sektor stavebnictví hlavním motorem ekonomického rozvoje.
Tato realitní bublina nakonec praskla. Objem stavebních prací v minulém roce poklesl pětinásobně vůči roku 2007, a to už se v dvoumilionovém Lotyšsku muselo projevit v dopadu na celou společnost.
Medvědí službu paradoxně prokázala Lotyšsku Evropská unie. Peníze z Unie se valily v obrovském množství. To samozřejmě pomohlo růstu, ale také velké inflaci. Třetím negativním faktorem jsou peníze, které do své vlasti posílají ze Západu Lotyši, kteří tam pracují.
V poměru k počtu obyvatel je jich opravdu hodně a jejich úspory nejsou zanedbatelným činitelem - jde o částku, která je srovnatelná s produkcí celého jednoho odvětví ekonomiky. Konkrétně můžeme říci, že legální i nelegální transfer peněz z Velké Británie a Irska je vyšší než celkový hrubý produkt, který vytváří sektor veřejného stravování a hotelů v Lotyšsku.
Evropská hojnost málem Lotyšsko udusila - a bude hůř. Na přelomu roku přišla další morová rána: Plynová krize mezi Ruskem a Ukrajinou. V Lotyšsku se projeví v podobě zvýšených cen plynu.
Vláda není schopná zastavit inflaci, protože Lotyšsko postupně přechází k evropské úrovni cen za energii. Dlouho nakupovalo plyn za zvýhodněnou cenu, ale teď se blíží evropskému průměru. To je velmi významný inflační faktor, protože Lotyšsko velkou část elektřiny vyrábí spalováním plynu. Celá Riga je závislá na plynových teplárnách. Zvýšení cen plynu znamená růst cen za vytápění a elektřinu.
Po Lotyšsku propuklo násilí také v sousední Litvě
Litevci protestovali proti vládě, která podle nich nezvládá boj s finanční krizí. Při srážkách s policií ve Vilniusu byly tři osoby zraněny. Desítky jiných policie zadržela.
Asi sedm tisíc Litevců demonstrovalo před budovou parlamentu proti utahování opasků, které nařídila vláda. Demonstranti házeli do oken vejce, sněhové koule i kameny, a proto policie musela zasáhnout. Použila přitom i slzný plyn.
Od ledna litevská vláda zrušila většinu daňových úlev - například u léků, zvýšila DPH a o 4 procenta také daň ze zisku. Odbory se domnívají, že vláda začala šetřit na těch nejchudších, zatímco bohatých se úsporná opatření moc nedotknou.
Přečtěte si také:
Varšava má zájem na stavbě litevské jaderné elektrárny
Polsko a Litva stále proti nové dohodě EU s Ruskem
Litevské referendum o budoucnosti elektrárny Ignalina je neplatné
