Analýza počasí a terénní pobyt

Šlo o prachovou bouři, během níž je minerální materiál až do velikosti pískových zrn a drobných kamínků větrem vyzvednut a unášen ve sloupci dosahujícím výšky asi 250 metrů nad reliéfem ostrova. Vítr vanul od severozápadu a byl tedy "teplý", teplota vzduchu naměřená během bouře byla 7 stupňů Celsia. Tyto vichřice jsou během antarktického léta spíše ojedinělé (během loňské expediční sezóny jsme zažili pouze jedinou), mnohem častější jsou vichřice doprovázené sněhem, které se od počátku února vyskytují zpravidla ve 3-4 denních intervalech. Dny bezprostředně následující po vichřici byly naopak ve znamení dvoudenních poměrně hustých sněhových srážek, které poskytly vodu vegetaci vysušené předcházející vichřicí. Poté se počasí "umoudřilo" a vrátilo se ke svému obvyklému charakteru typickému pro tuto oblast pro polovinu ledna, nastaly tedy jasné, mrazivé a středně větrné dny.

Klimatolog expedice Kamil Láska z Masarykovy univerzity v Brně měl v uplynulých dnech možnost detailně analyzovat průběh ročního počasí, které panovalo na ostrově Jamese Rosse v roce 2008. Zjistil zajímavé skutečnosti. Rok 2008 patřil k nejchladnějším od roku 2005, od kterého máme k dispozici vlastní klimatologické záznamy. V průběhu antarktické zimy byla 8. července naměřena nejnižší teplota mínus 35,8 stupňů Celsia. Tento pokles byl způsoben vpádem velmi chladného vzduchu, který se, na základě analýzy z ostatních 6 stanic rozmístěných v různých částech ostrova, pohyboval v dráze podél Antarktického poloostrova. Celá situace byla doprovázena nárůstem tlaku vzduchu, proto lze s určitostí tvrdit, že se jednalo o výběžek vysokého tlaku vzduchu přicházející až z nitra antarktického kontinentu. Z celoročních dat je rovněž patrné, že v průběhu antarktické zimy se vyskytují až několikadenní období, ve kterých dochází k nárůstu teploty vzduchu nad bod mrazu. Tyto situace jsou spojeny s přílivem relativně teplého vzduchu z mírných zeměpisných šířek. Maximální teploty během těchto epizod dosahují 3 až 4 stupně Celsia.

Zároveň se ukázalo, že ostrov Jamese Rosse je i velmi větrné místo. Během roku 2008 se v průměru 4 krát za měsíc vyskytovaly vichřice o rychlosti větru větší než 30 metrů za sekundu. Za zvláště zajímavou považuje Kamil Láska situaci z 2. až 4. října, kdy průměrná rychlost větru po celé tři dny neklesla pod 18 metrů za sekundu. Bylo to jedno z mála období, kdy byla rychlost větru velmi silná a přitom stálá. Takové situace jsou způsobeny příchodem cyklon s vychýlenou trajektorií pohybu. Obvykle totiž "putují" podél 55tého stupně jižní šířky, to jest za vnějším okrajem antarktického kontinentu. Jestliže "opustí" svoji obvyklou trasu, mohou způsobit silně větrné počasí i v oblasti Antarktidy. V současné době porovnáváme průběh celoročních dat z našich meteorologických stanic, zejména dvou nejvzdálenějších, jedné na ostrově Seymour na okraji Weddelova moře a druhé na ostrově Jamese Rosse (vzdálenost mezi nimi: 80 km). Je zřejmé, že "náš" ostrov je častěji pod vlivem silných, většinou katabatických a bariérových větrů a jeho klima je celkově extrémnější a proměnlivější. Naopak, ostrov Seymour má menší výkyvy v počasí díky tepelné kapacitě Weddelova moře, které tlumí teplotní extrémy.

V uplynulém týdnu se uskutečnil další třídenní terénní pobyt geologů a limnologů v oblasti Solorina Valley. Limnologická skupina pokračovala v systematickém průzkumu sladkovodních jezer. V uplynulém týdnu se zaměřili na termokrasová jezera, tedy jezera vzniklá odtáním ledovcové hmoty, která se vyskytují ve velkém množství v lokalitě Solorina Valley. Zooplanktonní složku těchto ekosystémů tvoří, podobně jako v ostatních typech jezer na ostrově Jamese Rosse, vznášivka Boeckella poppei. Většina těchto živočichů zde má sytě červenou barvu, což je způsobeno přítomností barviva karotenoidu astaxantinu. Jde o korýše ze skupiny klanonožců, který se vyskytuje také na západní straně Antarktického poloostrova a výjimečně i na extrémních lokalitách kontinentální Antarktidy v oblasti takzvané Amery oasis (70 stupňů 48 vteřin jižní šířky, 68 stupňů 15 vteřin východní délky). Geologové mapovali dosud detailně neprozkoumané tvary reliéfu na východních úbočích stolové hory Lachman Crags. Zjistili, že tato úbočí jsou převážně tvořena pohřbenými ledovci. Tím se nepotvrdil původní předpoklad o omezeném rozsahu zalednění v této oblasti, získaný interpretací dostupných leteckých snímků. Tyto nově získané údaje pomohou v tvorbě detailní geomorfologické mapy. Zároveň terénní práce ukázaly, že stávající tvary reliéfu nacházející se na východním pobřeží ostrova v úseku mezi Bengtson Cliffs a Andreassen Point jsou daleko pestřejší, než ukazovaly původní mapové podklady z přelomu 80. a 90. let. Různorodost tvarů reliéfu je dána složitou geologickou stavbou této oblasti. Paleontolog Radek Vodrážka objevil v okolí zálivu Santa Marta nejen zkameněliny ale i sedimentologické důkazy o tom, jakým směrem proudila voda na dně svrchnokřídového moře před 80 miliony lety. Dokladem toho je nalezené "zkamenělé mořské dno" se zachovalými čeřinami a proudovými stopami. Zkamenělé čeřiny jsou na první pohled úplně stejné jako ty dnešní, které známe z písčitého pobřeží současných moří a velkých jezer. Dělí však je od sebe právě oněch 80 miliónů let.

Návrat dvou člunů z terénního pobytu v lokalitě Solorina Valley|foto: Kamil Láska

Před několika dny rostlinní fyziologové z Masarykovy univerzity v Brně doplnili počet fluorometrických systémů sledujících fotosyntetické procesy mechů a lišejníku na výzkumné ploše nedaleko stanice na celkový počet pěti instalací. Jde o dva rozdílné automatické systémy, z nichž jeden bude na lokalitě umístěn trvale a bude celoročně, tedy i v průběhu antarktické zimy, zaznamenávat údaje o fyziologické aktivitě těchto organismů. Takové dlouhodobé sledování je v polárních oblastech ojedinělé a v rámci výzkumu Antarktidy jej uplatňuje jen několik málo vědeckých skupin. Po získání dat na začátku příští expediční sezóny pak budeme moci odpovědět na otázku, zda mechy a lišejníky jsou fyziologicky aktivní i pod sněhovou pokrývkou za extrémně nízkých zimních teplot. Zároveň minulý týden rostlinní fyziologové uskutečnili srovnávací oxymetrická měření koncentrace kyslíku v několika malých jezírcích různého stáří a způsobu vzniku. Ukázalo se, že nejvyšší fotosyntetickou aktivitu mají jezírka, ve kterých převažují nárosty vláknitých sinic, převážně rodu Oscillatoria, Leptolyngbya a Phormidium.

V nejbližších dnech čeká skupinu geologů a limnologů plavba zodiaky do dosud neprozkoumané, přibližně 30 km vzdálené lokality Torrent Valley nacházející se na východním pobřeží odledněné části ostrova. Zbudují tam dočasnou stanovou základnu a budou pokračovat ve svých odborných programech. Zároveň očekáváme během příštího týdne přílet dalších členů expedice - geologů z České geologické služby, kteří budou mít základnu na argentinské stanici Marambio a odtud podnikat terénní výpravy na antarktický poloostrov. Nyní se nacházejí v jihoargentinském Rio Gallegos a čekají na vhodné letové počasí pro přelet na stanici Marambio. Plynulý přesun celé expediční skupiny po argentinském území a v Antarktidě nám hodně usnadňují pracovníci české ambasády v Buenos Aires, díky jejichž aktivitám máme řadu důležitých bodů harmonogramu cesty předjednaných. Týká se to především podmínek naší přepravy letadly Argentinských vzdušných sil (Fuerza Area Argentina) z Rio Gallegos do Antarktidy a dalších přesunů vrtulníkem v rámci oblasti Antarktického poloostrova a ostrova Jamese Rosse.

E-mailové spojení expedice s Českou republikou funguje v rozumném režimu jedenkrát za 3 dny. Proto k nám na ostrov Jamese Rosse pronikají kromě pracovních a osobních zpráv i kusé zprávy z domova. Můžeme tedy v omezené míře sledovat, jak o letošní antarktické expedici informují media. V této souvislosti chceme vyzvat novináře k větší pečlivosti při úpravě a zpracovávání našich expedičních zpráv tak, aby nebyly publikovány neúplné, zavádějící či vyloženě mylné údaje, jak se to stalo zhruba před týdnem v případě jespáka Calidris fuscicollis, který rozhodně nehnízdí v polárních oblastech jižní polokoule.

Miloš Barták, z ostrova Jamese Rosse, 18. 1. 2009 večer