Další členové antarktické expedice jsou na místě

Pro limnology Josefa Elstera a Lindu Nedbalovou bylo hlavním cílem tohoto terénního pobytu zjistit základní charakteristiky jezer, která se v této oblasti nacházejí. Jezera jsou umístěna na náhorní planině ve výšce asi 200 m, což významně podmiňuje jejich hydrobiologické vlastnosti. Některá jsou napájena z tajících sněžníků, jiná jsou bez odtoku. Bezodtoká jezera akumulují vodu po dlouhá období, což ovlivňuje jejich chemismus, například vody pH může netypicky dosáhnout hodnot až okolo 9. Tyto podmínky významně ovlivňují druhové složení planktonu i nárostových společenstev. Například v jednom z jezer z vysoce alkalickým prostředím roste sinice Phormidium murrayi, která vytváří zvláštní morfologický útvar podobný "sopouchu".

Cílem tříčlenné skupiny geologů z České geologické služby bylo během tohoto terénního pobytu pokračování v geologickém a geomorfologickém mapování oblasti přiléhající k Torrent Valley. Šlo zejména o zjištění základních rysů reliéfu a geologické stavby tohoto území. K zjištěným zajímavostem patří nález dobře zachovalého třetihorního ledovcového sedimentu - diamiktitu. Geology překvapila pestrá skladba valounů vyskytujících se v tomto diamiktitu, mezi kterými byly úlomky křídových sedimentů, velké množství různých typů vulkanitů místního původu. Navíc se v něm vyskytovaly granity, fylity a ruly, které ledovec donesl na ostrov Jamese Rosse z Antarktického poloostrova. To svědčí o opakovaných fázích rozsáhlého zalednění této části Antarktidy i během mladší části třetihor. Mapované území je značně rozsáhlé, a proto bude průzkum pokračovat, geologové se do této oblasti v nejbližší době vrátí.

Paleontolog Radek Vodrážka pokračoval v základním paleontologickém průzkumu této dosud pouze sporadicky zkoumané lokality. Mezi nejzajímavější nálezy patří schránky svrchnokřídových amonitů s velmi dobře zachovanou vrstvou perleti, což je ve fosilních záznamu ojedinělý jev. Největší nalezená schránka amonita rodu Anapachydiscus dosahovala průměru 80 cm. Kromě fosilních živočichů byly nalezeny rovněž otisky listů druhohorních rostlin. Z paleontologického hlediska, představuje tato lokalita, zejména Dinn Cliffs, jedno z nejbohatších nalezišť na ostrově Jamese Rosse.

Poté se naše pozornost zaměřila na další lokalitu, na které provádíme dlouhodobý výzkum. Jde o vrcholový ledovec Davis Dome a k němu přiléhající stolové hory, které jsou z naší stanice dostupné buď 5 hodinovým pěším přesunem, nebo asi dvouhodinovým výstupem z polního tábora po předchozí plavbě člunem do sousedící zátoky. V týdnu od 18.-22.1. jsme uskutečnili 2 plavby, během kterých jsme do zátoky přepravili stany a nezbytné vybavení pro vybudování tábora a experimentální práci v terénu. Jednalo se meteorologickou stanici, kterou v následujících dnech Kamil Láska z Masarykovy univerzity se spolupracovníky z České geologické služby nainstalovali na vrcholovém plató ledovce Davis Dome. Tato stanice bude v rámci tříletého projektu sledovat důležité meteorologické charakteristiky, jejich roční a meziroční proměnlivost. Navíc je projekt zaměřen na sledování současného ústupu ledovce Davis Dome podmíněného probíhajícími změnami klimatu. Kromě meteorologické stanice bylo třeba do tábora přepravit i konstrukce komor s otevřeným vrcholem (tj. "miniskleníčků", jak se v ČR ujalo), které byly následně vyneseny do nadmořské výšky 410 metrů na stolovou horu nazvanou budou Větrná meseta. Miloš Barták a Petr Váczi z Masarykovy univerzity v Brně tyto komory 28.1. instalovali do předpolí ledovce a zapojili automatický systém sledující mikroklimatické charakteristiky uvnitř nich. Tyto komory slouží pro oteplení půdy a lišejníkové či mechové vegetace na ní rostoucí v rámci řízeného experimentu zaměřeného na fyziologické a růstové reakce těchto organismů na oteplení. Celkově se počet instalací těchto "miniskleníčků" v různých lokalitách na ostrově Jamese Rosse rozšířil na 12.

Kamil Láska a Daniel Nývlt po dokončení instalace meteorologické stanice na vrcholu ledovce Davis Dome|foto: Z. Engel

Dne 25.1. dorazila z Jižní Ameriky další pětičlenná skupina geologů z České geologické služby letecky na nedalekou argentinskou stanici Marambio. Jejich další přesun vrtulníkovým letem na náš ostrov mírně zkomplikovalo počasí, takže následující den v odpoledních hodinách dorazili na stanici J.G.Mendela pouze tři z nich. Poté se počasí opět na několik dní zkazilo a na přílet další dvojice se dosud čeká. Cílem jejich odborného zájmu je především geologická stavba Antarktického poloostrova, kam se přesunou bezprostředně poté, co nastane letové počasí vhodné pro vrtulníky. Zároveň přibyl do skupiny pracující na ostrově Jamese Rosse další paleontolog, Jiří Kvaček z Národního muzea v Praze, který je zaměřen na paleobotaniku. Cílem jeho pobytu je nalézt na našem ostrově fosilizované listy druhohorních rostlin. Během několika prvních dnů pobytu se na ostrově "rozkoukal" a již pilně sbírá vzorky fosilií.

Dalším navštíveným místem byla v uplynulých dnech lokalita Camp Hill na Antarktickém poloostrově, kam se 26.1. na jednodenní výpravu přesunula pětičlenná skupina ve člunu. Počasí bylo ten den ideální, neboť nefoukal vítr a vody průlivu prince Gustava, který odděluje náš ostrov od Antarktického poloostrova, byly klidné a prakticky bez vln. To umožnilo posádce člunu dosáhnout lokalitu bez jakýchkoli problémů. Na místě samém byly do paměti počítače zálohovány údaje o ročním počasí naměřené na automatické meteorologické stanici instalované na této lokalitě v minulé expediční sezóně. Zároveň byly uskutečněny sběry vzorků minerálů a fosilií, zejména zkamenělého dřeva ze známé lokality Botany Bay.

Jiří Komárek a Miloš Barták v uplynulém týdnu prozkoumali lokalitu Devil´s Rock. Jde o kolmé skalní stěny stolové hory Lachman Crags. Protože tající sněhová pole zásobují horní okraje těchto stěn hojně vodou, vyvinul se na skalách velmi specifický ekosystém nazývaný v odborné literatuře smáčené stěny. V takovém prostředí se vyvíjejí velmi specializovaná společenstva, ať se smáčené stěny vyskytují kdekoli na světě. V Antarktidě se rovněž často nacházejí, a to s řadou druhů, které jsou výborně adaptovány na proměnlivé zásobení vodou. Při ovlhčení dokážou velmi rychle obnovit svoji fyziologickou aktivitu. V Antarktidě k tomu dochází při náhlém rozmrznutí ledu na povrchu stěn. Podle současných poznatků tvoří nárosty na smáčených skalních stěnách endemické druhy řas a sinic.

Miloš Barták, z ostrova Jamese Rosse, 29. 1. 2009 večer