Spojené státy žádají větší zapojení svých spojenců do obnovy Afghánistánu

Mezinárodní společenství by se mělo více a důsledněji věnovat vážné situaci v Afghánistánu, shodli se účastníci mnichovské bezpečnostní konference. Spojené státy tam opatrně zformulovaly požadavek na větší zapojení svých spojenců do obnovy Afghánistánu.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Franz Jung, Hamíd Karzáí, James Jones

Franz Jung, Hamíd Karzáí, James Jones | Zdroj: ČTK

Americký generál David Petraeus v Mnichově vyzval spojence Washingtonu, aby se zamysleli nad svým dosavadním angažmá pod Hindúkušem. Právě do Afghánistánu chce nová administrativa Baracka Obamy přenést těžiště amerických vojenských operací.

Česká ministryně obrany Vlasta Parkanová by Američanům ráda vyšla vstříc. Posílení našeho kontingentu s sebou ale podle ní nese i rizika. "Čím víc vojáků budeme mít v Afghánistánu, tím větší odpovědnost nesu i já, za to, aby se ti vojáci vrátili živí a zdraví. Na druhou stranu čím méně jich tam bude, tím spíše dáváme najevo, že jsme slabým, málo spolehlivým partnerem," zdůraznila Parkanová.

Mluvilo se také o vnitropolitických problémech zbídačené středoasijské země i špatné koordinaci mezinárodního úsilí. "Politici sedí i tady na jevišti, zavazují se ke spolupráci a nic se neděje. Ani v americké vládě se zatím nic nekoordinovalo. Nikdy jsem neviděl něco, co by jen vzdáleně připomínalo chaos, který jsme zdědili," prohlásil zmocněnec amerického prezidenta pro Afghánistán a Pákistán Richard Holbrooke. Dodal, že obnova Afghánistánu představuje větší výzvu, než stejný proces v Iráku.

"Hrozba Talibanu je dnes zpátky. Přinejmenším deset provincií je ohroženo útoky extremistů. Některé velmi akutně. V Hílmandu kontrolujeme jen střed provincie. Zbytek je v rukou Talibanu," charakterizoval bezpečnostní situaci ve své zemi afghánský prezident Hamíd Karzáí. Ten přišel s návrhem zapojit do politického dění v zemi ty členy Talibanu, kteří dnes neudržují styky s teroristickou sítí Al-Káida.

Američtí a britští vojenští velitelé v posledních měsících dali opakovaně najevo, že by mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu mohla ztroskotat. Spojené státy plánují do země vyslat dalších 30.000 vojáků, čímž by se početní stav amerického kontingentu zdvojnásobil. Německo se naproti tomu zatím kvůli odporu vlastního obyvatelstva k vojenským misím soustředí na civilní obnovu Afghánistánu.

Karzáí připustil rovněž rozsáhlou korupci ve státním aparátu a zavázal se také k intenzivnějšímu postupu proti producentům narkotik. V letošním roce se má podle něj rozloha makových polí v Afganistánu snížit o 20 až 30 procent. Přiznal, že výroba omamných látek je vážným problémem, ale popřel, že by jeho země byla "státem narkotik".

"Podle některých zdrojů získává Afghánistán z výroby narkotik 50 až 60 miliard dolarů, podle jiných dokonce 100 miliard. I kdyby jen deset procent z této částky zůstávalo v Afghánistánu, tak bychom nebyli nejchudším státem světa žádajícím o zahraniční pomoc, ale byli bychom dárcovskou zemí," uvedl afghánský prezident.

O předchozích jednáních v Mnichově si přečtěte také:
Biden: USA budou podmínečně pokračovat v budování protiraketové obrany
Účastníci mnichovské konference se shodují na potřebě zapojit Rusko do bezpečnosti Evropy
Vondra po jednání v Mnichově odmítl spekulace o výměně radaru za odzbrojení

Jiří Hošek, Martin Hromádka Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme