Rozhodněte o Hubblově dalekohledu!
Obyčejní lidé mohou obvykle jen stěží ovlivnit vědecký výzkum a pozorování. Teď však máme všichni na celé Zemi jedinečnou šanci zvolit program Hubblova vesmírného dalekohledu, a to bez rozdílu národnosti nebo věku, ať už jsme laici, astronomové-amatéři nebo odborníci. Každý z nás může hlasovat pro objekt, který podle něj stojí za to, aby mu nejznámější dalekohled na světě nastavil své zrcadlo.
Projekt, se kterým teď přišla NASA, je jednou z aktivit v rámci Mezinárodního roku astronomie 2009 vyhlášeného na počest objevů Galilea Galileiho. Když Galilei přesně před 400 lety jako první namířil dalekohled na oblohu, mohl si klidně vybrat jakýkoliv objekt, který ho zaujal a zkoumat ho podle svého uvážení. Avšak dalekohledy, které jsou v dnešní době na čele výzkumu, nelze ovládat pohybem ruky. Program Hubblova vesmírného dalekohledu je vždy pečlivě stanoven na celý rok dopředu a chcete-li využít jeho pozorovací čas, musíte o něj předem zažádat. Nutno však dodat, že zájem o pozorování je tak veliký, že téměř desetkrát přesahuje časové možnosti dalekohledu. Inu, na oběžné dráze má den také jenom 24 hodin.
Šest pohledů do vesmíru
NASA přišla s jedinečným projektem, díky kterému máme možnost ovlivnit, na co se Hubblův dalekohled podívá. Aby nám tvůrci projektu usnadnili rozhodování a umožnili zapojení široké veřejnosti, udělali výběr šesti objektů, z nichž každý je velice zajímavý. Navíc žádný nebyl doposud pozorován velikými dalekohledy a astronomové mají pouze černobílé obrázky z automatických přehlídek oblohy, nebo málo podrobné fotografie pořízené fotoaparáty. Je tedy jisté, že ať bude vítězem kterýkoliv objekt z nabízeného menu, bude dobrou volbou. Jeho pozorování nám přinese nějaké to astronomické ovoce.
1. Mateřská mlhovina
Prvním kandidátem na pozorování je mlhovina NGC 6634 v souhvězdí Střelce. Až doposud byla terčem jenom astrofotografů a prakticky neexistují podrobnější a kvalitnější obrázky. Tato mlhovina je vlastně hvězdnou porodnicí čili oblastí, kde se formují nové hvězdy. Obří oblak plynu a prachu se působením nějaké vnější síly začne smršťovat a utvářet tak nové vesmírné těleso. Tisíce mladých a žhavých hvězd pak osvětlují zbytkový materiál a mlhovina může svým zářením lákat pozorovatele. Hubblův dalekohled by jistě byl schopný zobrazit detailněji stavbu této hvězdné porodnice.
2. Mlhovinový náhrobek
Jestli vás zrození hvězd moc nezaujalo, možná si přijdete na své při druhém a třetím z objektů. Jsou nimi planetární mlhoviny NGC 6072 ve Štíru a NGC 40 v Kefeu. Pokud předcházející mlhovinu nazveme hvězdnou porodnicí, pak tyto beze sporu představují hvězdné náhrobky. Když hvězda běžné velikosti spálí všechno palivo ve svém jádru, začne se její střed smršťovat, protože procesy v jádru už nejsou dostatečné k tomu, aby odolaly gravitaci. Plyn vrchních vrstev hvězdy chladne a rozpíná pořád dál a dál do prostoru až vytvoří jemný závoj, který zahaluje pomalu vyhasínající jádro.
3. Zářící mlhovina
Druhá z planetárních mlhovin, NGC 40 byla do výběru zařazena hlavně proto, že snímek z automatické přehlídky oblohy je zjevně přesycený světlem a nezobrazuje žádný detail. Na druhou stranu je přesycení snímku známka toho, že je objekt velice jasný a dobře viditelný. Planetární mlhoviny ve skutečnosti nemají s planetami nic společného. Matoucí název vznikl při prvních pozorováních těchto objektů v minulosti, kdy se v dalekohledech s malým zvětšením zdály podobné velkým planetám. Pojmenování se však z historie zachovalo, stejně jako útvary na povrchu Měsíce nazýváme moře a oceány, i když už dnes víme, že se tam žádná voda nevyskytuje.
4. Galaxie jako ta naše
První tři objekty jsou vybrány z říše mlhovin, pro další tři zašli astronomové do světa galaxií. Čtvrtým kandidátem na pozorování je spirální galaxie NGC 5172 ve Vlasech Bereniky. Na původním snímku vypadá jako šmouha a rozlišit je možné pouze jakýsi náznak spirálovitě zatočených ramen. Ve skutečnosti jsou ale galaxie obrovskými hvězdnými ostrovy, soustavami desítek, někdy i stovek miliard hvězd, které společně obíhají kolem galaktického středu. Díky Hubblovu dalekohledu by tak fotografie spirální galaxie mohla spíše připomínat barevný obláček posetý drobounkými diamanty.
5. Galaxie "z boku"
Spirální galaxie mají placatý tvar a vypadají jako lívance. Když se na ně podíváme ze strany, uvidíme jenom tenkou čárku. To je případ pátého objektu, spirální galaxie NGC 4289. Tu najdeme v souhvězdí Panny. U této spirální galaxie zakroucená ramena nevidíme, protože se navzájem zakrývají. Na galaxii se totiž díváme jakoby "z boku". Výhodu to má v tom, že můžeme odhadnout, jak je disk široký, a pozorovat pásy prachu na světlém pozadí roviny disku. Takto natočené spirální galaxie nám určitě nabízejí nevšední pohled.
6. Srážka galaxií
Posledním objektem, na který se Hubblův dalekohled možná podívá, jsou hned dvě spirální galaxie Arp 274 v Panně. Zajímavé je, že právě procházejí vzájemnou srážkou. Taková srážka galaxií není ve vesmíru výjimkou. Nesmíme si ji však představovat jako rychlý a ničivý proces, ve skutečnosti probíhá stovky milionů let. I když jsou galaxie ostrovy plné stovek miliard hvězd, prostoru mezi nimi je pořád tolik, že se hvězdy skoro vůbec přímo nesrazí. Naopak, kolize má za následek smršťování obřích oblaků mezihvězdného plynu a prachu a zahájení překotné tvorby nových hvězd.
Hlasování do konce února
Interagující galaxie jsou zjevně velice zajímavým objektem. Podle průběžného hodnocení totiž vedou. Že se vám to nelíbí? Tak neváhejte a dejte hlas svému vyvolenému objektu na stránce http://youdecide.hubblesite.org/. Hlasování bude probíhat do 1. března a vítězný objekt bude sledován Hubblovým dalekohledem v průběhu čtyř dnů na začátku dubna v rámci projektu 100 hodin astronomie. Nenechte si ujít možnost podílet se na dalším objevu Hubblova vesmírného dalekohledu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
