Život a smrt ve stínu pyramid

8. únor 2009

Nejlepší obrázek o historii starověkého Egypta si lze udělat při procházce hrobkami jeho úředníků. Přesvědčivé svědectví o tom podává nová kniha egyptologa Miroslava Bárty.

Vyšla na sklonku loňského roku v nakladatelství Paseka a po dvou stejně kvalitně vypravených publikacích egyptologa Miroslava Vernera se stala dalším přepychovým příspěvkem k 50. výročí založení Českého egyptologického ústavu. Mluvíme-li o přepychu, je třeba zmínit především kvalitní papír, grafické zpracování a desítky krásných fotografií, které však nijak neupozaďují text, plný zajímavých a vpravdě objevných informací. Ty jsou podány přitažlivou formou, která zaujme a poučí nejen laika, ale i odborníka.
Předmětem zájmu Miroslava Bárty jsou hrobky Egypťanů, a to především těch movitějších, kteří se odebrali na onen svět mezi 5. a 3. tisíciletím před Kristem, hlavně pak v době stavitelů pyramid egyptské Staré říše před více než čtyřmi tisíci lety. Kdyby těchto hrobek nebylo, naše představy o fungování staroegyptské společnosti by byly více než mlhavé. Není podstatné, že tyto posmrtné příbytky byly prakticky všechny v dávných dobách vyloupeny. Důležité je hlavně to, že se zachovala jejich výzdoba, která právě přináší neopakovatelná svědectví o své době. Egypťané totiž věřili, že po smrti následuje nový život v záhrobí, na který museli být dokonale vybaveni. Hrobky byly proto zdobeny dlouhými nápisy a také reliéfy z jejich dosavadního života, které v působivých detailech zachycují mnohé, čím staří Egypťané žili a také jak to žili. Díky těmto scénám a nápisům se můžeme poučit o náboženství, rodinném životě, hospodářství, ekonomických vztazích, zemědělství nebo řemeslech ve starém Egyptě. Každodenní život je tu zachycen jako na dlani - přehledně a s podivuhodnými detaily. K tomu připočtěme další obsah hrobek, umožňující nejrůznější přírodovědecké analýzy a konečně i samotné ostatky mrtvých, ze kterých antropologové také dovedou vyčíst řadu pozoruhodných informací. Nelze se pak divit Miroslavu Bártovi, když hrobky označuje za klíč k pochopení celé staroegyptské společnosti. Zvlášť, jak píše, pro dobu třetího tisíciletí. Z této doby se totiž v údolí Nilu nedochovalo žádné osídlení. Hrobky jsou jediným pramenem. Největší zájem je přitom o ty, odkrývané i našimi egyptology v oblasti Abúsíru a Sakkáry. Zdejší pohřebiště se totiž nacházejí poblíž hlavního města Staré říše Memfidy - či chcete-li Mennoferu. Úředníci, kteří právě tady našli poslední odpočinutí, byli po dlouhá staletí hlavními činiteli, ovlivňujícími chod a fungování staroegyptského státu. Návštěva jejich hrobek, spojená s poutavým výkladem Miroslava Bárty, vám přinese nejen poučení, ale i nevšední setkání se skutečnými radostmi a strastmi obyčejného i neobyčejného života starých Egypťanů.

Miroslav Bárta: Život a smrt ve stínu pyramid : Staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Praha - Litomyšl: Paseka, 2008. ISBN 978-80-7185-941-3

autor: frv
Spustit audio