Skorec vodní a monitorování ptactva
Víte, který pták se dokáže procházet po dně potoka a hledat si tak potravu? Je to skorec vodní. Česká společnost ornitologická ho na konci ledna představila jako letošního "vítěze" soutěže Pták roku. Více nám prozradila redaktorka Nikola Šimandlová a zoologové Pavel Vašák, Lukáš Viktora a Petr Voříšek z České společnosti ornitologické.
Skorec vodní (Cinclus cinclus) patří do řádu pěvců. Je velký přibližně jako kos, má kaštanově hnědou barvu, tmavohnědě zbarvený vrch a rezavohnědý spodek těla, na kterém vyniká velká bílá náprsenka. Známá je věrnost skorců svému hnízdišti, která může platit pro oba partnery v páru. Skorci hnízdí v jednotlivých párech, stejný samec i samice spolu žijí i v následujících letech, dokonce po celou dobu života. Zjištěno bylo opakované hnízdění téhož páru na témže místě po dobu sedmi let po sobě. Zahyne-li jeden z páru, zbývající čeká ve stejném teritoriu na nového partnera.
Proč zvítězil v letošním ročníku právě skorec vodní?
Česká ornitologická společnost vždy hodnotí, zda je druh vzácný nebo ohrožený, ale mezi lidmi o něm není širší povědomí. Z tohoto důvodu jsme od roku 1992 jsme vyhlásili ptákem roku třeba vlaštovku, jiřičku, rorýse aj. V letošním roce jsme se ale domnívali, že by měla být věnována pozornost druhu, jehož výskyt je ovlivňován kvalitou vodních toků a jejich regulací.
Tohoto nevelkého ptáka znali například mlynáři, a vůbec lidé, kteří se kolem vody pohybovali. Skorec vodní totiž hnízdí na vodních tocích středních a vyšších poloh. U nás se vyskytuje zhruba tisíc hnízdících párů skorců.
Co se týče jejich hnízdění, zhruba na 500 metrů potoka by se mohl vyskytovat jeden hnízdní pár. Většinou hnízdí v padlých kamenech na různých nábězích. Skorec vodní je jediným našim ptákem, který se potápí pod vodu za potravou, tedy kromě ledňáčka. Ovšem ledňáček se pod vodu ponoří a rychle chytne rybku, skorec se naproti tomu po dně prochází a hledá larvy vodního hmyzu.
Česká společnost ornitologická dodržuje tradici, že jeden rok jsou na titul nominováni ptáci z řádu pěvců, druhý rok z řádu nepěvců.
Měli jsme nominovánu modřinku jako dalšího možného pěvce, ale ta nakonec neprošla.
Soutěž probíhá již od roku 1992, kdy byla vyhlášena vlaštovka jako nejpopulárnější pták. V dalších ročnících zvítězili například čáp bílý, sova pálená, vrabec domácí nebo orel mořský. Kromě soutěže Pták roku pořádá Česká společnost ornitologická i další akce.
Na jaře se asi 40 lokalit účastní Vítání ptáka roku, na podzim se mapuje další výskyt ptáků na jednotlivých lokalitách, jedná se o Podzimní či Zimní festival ptactva.
Skorec vodní je ohrožen především regulacemi vodních toků, znečištěním řek, budováním zavlažovacích systémů nebo vodních elektráren. Pozastaví se tak průtok vody říčním korytem a důsledkem je, že a skorcům mizí potrava. Nejen skorce, ale ptáky vůbec ovlivňují také klimatické změny planety. O tom se zmiňuje Mgr. Lukáš Viktora:
Klimatické změny se také dotýkají ptáků. Může nám je pomoci zvládnout plně funkční soustava chráněných území, na národní či evropské úrovni. Chceme upozornit na to, že teď více než kdy jindy je potřeba přírodě pomoci, politikové nám v tom mohou výrazně pomoci - ale také nikoliv.
Pro zjištění, kolik skorců se nejen na našem území nachází, je důležitý monitoring ptáků, jak vysvětluje dr. Petr Voříšek, koordinátor celoevropského programu monitoringu běžných druhů ptáků:
Jedná se o celoevropský program, zatím máme údaje z 21 evropských zemí. Potřebovali bychom program rozšířit, chybí nám informace z balkánských zemí a ze zemí východní Evropy (Ukrajina, Bělorusko, Rusko). Takže řešíme způsob, jak zajistit, aby se ptáci dali sčítat i v těchto zemích.
Nasbíraná data se následně zpracovávají v rámci dané země, důležitá je potom i spolupráce v rámci celé Evropy.
Přebíráme data o počtu běžných ptačích druhů, zjištěná v jednotlivých zemích v rámci monitoringu, ta data dáváme dohromady a pravidelně vydáváme výsledky, které ukazují, který ptačí druh ubývá, přibývá či je stabilní. V našem případě sledování početnosti běžných druhů v Evropě dospělo k výsledkům, že ačkoliv běžné druhy ubývají, tak ubývají relativně pomalu, zaznamenali jsme pokles o nějakých 9 % přibližně za 25 let. Ovšem podstatně horší je situace u ptáků polní krajiny, tam jsme zaznamenali pokles o plných 50 %, tam je situace skutečně alarmující.
Pomocnou ruku při mapování ptáků může podat každý z nás. Pomoci můžeme například rorýsům. Ti si dělají své příbytky na zateplených panelácích. Místní obyvatelé pak mohou celkem snadno zmapovat jejich hnízda a využít k tomu grant od Ministerstva životního prostředí, který na projekt získala Česká společnost ornitologická.
