Počasí na Antarktidě se uklidnilo

Pro přelet panovalo 5. 2. ideální počasí, takže se přesun celé skupiny do lokality Pitt Point uskutečnil bez nejmenších potíží. To bylo velmi důležité, neboť ještě předešlý den zuřila v oblasti našeho ostrova silná vichřice se sněhovými srážkami, která prakticky znemožňovala jakýkoli delší pobyt v terénu. Po přesunu však mohla skupina geologů ihned zahájit svůj odborný program zaměřený na vyvřelé horniny, neboť i v několika následujících dnech bylo jasno a slunečno.

Na stanici J. G. Mendela jsme na přelomu ledna a února využili počasí, které sice bylo nepříznivé pro plavbu do vzdálených lokalit, nicméně vhodné pro práce v bezprostřední blízkosti stanice. Během několika dnů jsme pod pečlivým dohledem technika Petra Pálky očistili povrch technických kontejnerů od počínající koroze, která díky mořské soli přenášené větrem z Průlivu prince Gustava byla patrná zejména na plochých střechách kontejnerů. Po očištění takových problematických míst je Petr Pálka spolu s několika pomocníky natřel základní barvou a poté celé střechy barvou krycí, takže se životnost kontejnerů prodloužila o několik let. Druhý technik expedice, Jan Pobořil instaloval nový kovový nosník pro další větrnou elektrárnu, která byla v zápětí zprovozněna. Tato větrná elektrárna bude v provozu celoročně a bude napájet elektrickým proudem automatickou meteorologickou stanici.

Zároveň na přelomu ledna a února pokračovaly odborné programy jednotlivých odborných skupin. Jednalo se zejména o sběr rostlinného materiálu, spor a fragmentů stélek zachycených ve zvláštních lapačích v lokalitách nedaleko od stanice. Další činností bylo zpracování vzorků a vyhodnocení fyziologických a mikroklimatických údajů, které jsou dlouhodobě zaznamenávány v okolí experimentálních komor. Rovněž se uskutečnila běžná provozní údržba nejrůznějších měřících přístrojů, ať již se jednalo o radiometry či záznamové ústředny. Z rutinní práce nás na chvíli vytrhla loď Le Diamant, která se, navzdory tomu, že oblast našeho ostrova leží poměrně daleko od obvyklých plavebních tras, objevila v podvečer na dohled od naší stanice na Průlivu prince Gustava. Byl to pro nás poněkud nezvyklý pohled, protože za dobu našeho pobytu na ostrově jsme odvykli plavidlům větším, než jsou naše pouze několikametrové gumové motorové čluny.

Miloš Barták při seřizování přístrojů měřících fotosyntézu mechových polštářů na výzkumné ploše nedaleko stanice J. G. Mendela|foto: P. Váczi

Osmého února se počasí zklidnilo natolik, že jsme mohli zahájit další etapu terénních prací. Zejména nás potěšilo, že mořské průlivy v okolí stanice, které byly po několik dní plné nahromaděných ker a plovoucího ledu, byly opět leduprosté a umožňující plavu na gumových člunech. Jedna skupina složená z limnologů a geologů se vypravila do vzdálené oblasti Croft Bay, kde zřídili dva krátkodobé stanové tábory. Odtud právě v těchto dnech podnikají celodenní pochody do různých lokalit. Limnologové zkoumají početná jezera, která se nacházení na náhorním plató Clearwater mesa, geologové a geomorfolog mapují odledněná území v oblasti Torrent Valley. Další skupina zaměřená na dlouhodobé zkoumání ledovců dne 10. února zahájí po 4 hodinovém pěším přesunu nezbytného technického vybavení do vnitrozemí ostrova instalaci klimatologických měřících přístrojů v oblasti ledovce Whisky Glacier.

Zároveň se část členů expedice již chystá k návratu do České republiky. Ornitologové Václav Pavel a Karel Weidinger se před několika dny přesunuli vrtulníkem na argentinskou antarktickou stanici Marambio, kde čekají na odlet do jihoargentinského Rio Gallegos. Podle toho, jak se podaří do 15.2. jednotlivým terénním skupinám dokončit práci, se na cestu zpět do ČR chystá ještě dalších 4-5 lidí. Vše však závisí na počasí, které, jak doufáme, nám bude v nejbližších dnech příznivě nakloněno.

Miloš Barták, z ostrova Jamese Rosse, 10. 2. 2009