Zákupy - terasová barokní zahrada a anglický park
Tato zámecká zahrada leží u stejnojmenného zámku v obci Zákupy, v oblasti Českého Středohoří v okresu Česká Lípa. Barokní zahrada přímo pod zámkem je zcela ojedinělou a dokonalou ukázkou italského zahradního stylu v Čechách. Zdejší fontány jsou ale bez vody a terasy čekají na svoji obnovu.
Zahrada vznikla u renesančního zámku Zdislava Berky z Dubé, tehdy nejvyššího sudího a královského hofmistra věrného Habsburkům. Ten nechal roku 1541 na místě menší gotické tvrze vystavět dvoukřídlý renesanční zámek. U něj byla od roku 1672 budována okrasná zahrada. Na počátku 70. let 17. století byl zámek raně barokně přestavěn a vznikl tak rozsáhlý komplex zámku, předzámčí s rozlehlými konírnami, hospodářským dvorem, zahradami, závodištěm a ještě drobnými stavbami v okolí.
Důležitý přelom nastal pro zahrady při úpravách koncem 17. století, které proběhly za Anny Marie Františky, vévodkyně Toskánské. Za vznikem zahrady italského typu stojí hlavně její manželství s toskánským vévodou z rodu Medici a tedy vazba k Itálii a okouzlení italskými zahradami. Anna Marie se chtěla vyrovnat italským vzorům, i když zde chyběl svažitý terén, který je pro takové řešení nezbytný. Povolala tedy architekta Octavia Broggia, který měl zkušenosti v oboru. Ten navrhl dvě podélné terasy oddělené zeleným travnatým pruhem. Ty nechal propojit dvoudílným centrálním schodištěm. Nechybí ani řada nik s fontánami a sochařská výzdoba. Balustrádu nad nikami po obou stranách jejich boků nesou kamenné karyatidy. Zajímavé je, že terasy při pohledu z dolní partie zahrady téměř zakrývají výhled na zámek a jeho průčelí. Vazba zámku a zahrady je tedy zcela jiná než jsme zvyklí při běžném řešení terénu a sounáležitosti stavby a zahradních ploch. Tady jsou terasy dominují.
Po smrti Marie Anny Františky v roce 1741 čekaly Zákupy zlé časy. Její jediná dcera a dědička Marie Anna byla blízká příbuzná bavorského kurfiřta Karla Albrechta. Marie Terezie ji obvinila ze spolčení se znepřátelenou stranou a následně ji vypověděla ze země. Roku 1744 vtrhla do Zákup pruská vojska a opuštěný zámek a zahrada pak byly pro ně snadnou kořistí. Za slezských válek byla zahrada hodně poničena a její původní řešení částečně zaniklo.
Byla obnovena až v letech 1850 až 1853, kdy byl i zámek upravován architektem Janem Bělským pro císaře Ferdinanda, a to v duchu druhého baroka. Základem byla kruhová fontána v ose dolního parteru, kterou zde vidíme dodnes. Právě ona určila příčnou osu, na kterou navazoval již existující ale v té době také upravovaný krajinářský park. Bohužel není zachována ani úprava ve stylu pozdějšího, tzv. druhého baroka z poloviny 19. století, dnešní podoba parku je výsledkem rekonstrukce 70. let 20. století.
Na sever od zámku v sousedním prostoru byl v 19. století rozšířen krajinářský park s volnou kompozicí. Najdeme tady i ovocné sady, bažantnici a rozsáhlou oboru. Hlavní dominantou krajinářského parku anglického typu byla jírovcová alej, která směřuje od vstupní brány do brány hospodářského dvora a malý rybníček s ostrovem. Na vyhlídce Marie Anny se nacházel gloriet a v polovině 19. století zde byly postaveny skleníky pro Ferdinanda V. Horní terasu lemovala stěna lip, která ji uzavírala vůči předzámčí. Byla stříhaná a pěstěná. Částečná rekonstrukce této menší zahrady proběhla na počátku 70. let 20. století, ale i tady chyběla rekonstrukce vodních prvků, bez kterých jsou fontány jako mrtvé. V letech 1969-1973 byl alespoň obnoven barokní rys parteru podle návrhu Olgy Bašeové a Otakara Kuči. Dnes jsou horní plocha a terasy ve špatném stavu a pro veřejnost jsou uzavřeny, protože neprošly žádnou z novodobých revitalizací a nejsou udržovány a pěstěny tak jako ostatní zahradní plochy. Dodnes ale můžete vidět v bývalém hradním příkopě na jedné straně barokní voliéru, na straně druhé je chován medvěd.
Pokud projdete zdejší zahradou a anglickým parkem je možné navštívit i zámek. V reprezentační části zámku je slavnostní jídelna, která si jako jeden z mála interiérů zámku udržela původní barokní výzdobu z 18. století. V zámku jsou zpřístupněny také interiéry druhého patra, kde žil ve druhé polovině 19. století rakouský císař Ferdinand I. s manželkou, císařovnou Marií Annou Sardinskou. V té době se psaly slavné dějiny zámku, protože právě Zákupy si Ferdinand zvolil za své letní sídlo po abdikaci roku 1848. Císař měl mnoho zájmů, vynikaly nad nimi botanika, zemědělství a hospodářství, a tak se tady sám staral o statek, který před tím ztrátový začal vynášet, řídil práci zahradníky a zahradu i park miloval. Po jeho smrti dostal majetek císař František Josef I. Při prohlídce je možno zavítat i do zámecké kaple sv. Františka Serafínského z Assisi, kde se v roce 1900 oženil následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d´Este s hraběnkou Žofií Chotkovou.