Finské proměny

Stereotyp ledního hokeje, lovu medvědů a finské sauny je v zemi, která svou částí leží v arktických oblastech, trefný. Zima zde odjakživa ovládá způsob života, zároveň ale Finy činí otužilými a vynalézavými. Místní pastevce a rolníky si už ve 13. století podrobilo sousední Švédsko. Mnoho germánských Švédů se zde usazovalo na pobřeží a měnilo zdejší kulturu. Dokonce ve švédském vojsku, které během třicetileté války ničilo naše území, byla až polovina vojáků finské národnosti. Roku 1809 se však Finské velkoknížectví stalo součástí čím dál mocnějšího Ruska. Poté až VŘSR ukončila ničivě stereotypní rusifikaci na kulturní a hospodářské bázi, od roku 1917 se tak Finsko poprvé stalo nezávislým státem. Během 2. světové války bojovalo se Sovětským svazem o vlastní nezávislost, což se podařilo, i když Finsko se posléze stalo mostem mezi zeměmi Východu a Západu, což se roku 1973 projevilo i na konferenci KBSE v Helsinkách.

Finsko se hospodářsky vyspělou zemí stávalo jen postupně. Díky klimatickým podmínkám je zemědělsky využíváno jen 8 procent půdy, proto se musely nalézat jiné cesty. Zajímavé využitelná je už jen čistá voda řek pro vodní elektrárny. Největším bohatstvím této země odjakživa bylo dříví z obrovských lesů, které pokrývají téměř celý reliéf krajiny až k polárnímu kruhu. Dřevozpracující průmysl proto byl první, na něj navazovala výroba papíru a celulózy. Po 2. světové válce se Finsko jako jediná země v Evropě ubránilo tlaku, aby se stalo komunistickou zemí, i proto tady díky západním odborníkům rostl průmysl. Výroba strojů, aut a pneumatik byla díky měděným a železným dolům nedávno výrazně doplněna produkcí počítačů, IT příslušenství na nejvyšší technologické úrovni, ale hlavně mobilních telefonů ( viz světoznámá Nokia ).

Finsko si ale vždy udržovalo velmi dobré hospodářské vztahy z východní Evropou, které pomáhaly i jejímu odbytu zboží. Tomu napomohlo i velké množství trajektů, které umožňují pohyb turistů, pracovníků i spotřebitelů. Myslí se tady i na nejmladší generaci. Finští školáci se pravidelně dostávají na první místa ve svých získaných znalostech, hlavně v oblasti matematiky a přírodních věd. Už dlouho tomu pomáhá nerozřazování dětí do škol podle schopností, ale individuální studijní plány a sociální ohledy. Právě tyto investice do toho nejcennějšího se Finům vyplácejí pravidelně, podle výzkumů jim právě vzdělání obyvatel nejvíce zvyšuje životní úroveň. Z ekologického hlediska se zde využívá čistých přírodních produktů, ale taky zde jsou nejseverněji umístěné domy na solární energii, což je pro nás jen ukázkou, co zanedbáváme. My Češi jsme ve Finsku známí hlavně díky Emilu Zátopkovi, který na olympiádě v Helsinkách roku 1952 zvítězil v několika druzích vytrvaleckých běhů, i Daně Zátopkové za hod oštěpem. Díky demokratickým snahám taky u nás mohl vznikout Helsinský výbor a hlavně Charta 77, která se odvolával na politické závěry obrany lidských práv, které slíbily všechny vlády východního bloku. I proto je pro nás Finsko inspirativní.

Seriál Stereotypy vysíláme v magazínu o světě, jeho rozmanitosti a problémech Sedmý světadíl.