Jeptišky zabil mor

Klášter Saint-Croix poblíž francouzského Poitiers má rozsáhlý hřbitov. V hrobech z let 1628 až 1632 leží kostry jeptišek překryté vrstvou vápna. V té době řádil v kraji mor, který sem přinesli vojáci z bojišť třicetileté války. Padly morové ráně za oběť i jeptišky? Analýzy, které by toto tvrzení mohly vyvrátit nebo potvrdit, bývaly poměrně komplikované. Italská antropoložka Raffaella Bianucciová z university v Turíně použila nový typ "papírkových" testů. Pokud se dostane zkušební papírek do kontaktu s kostmi nebo zuby obětí moru, reaguje s molekulami typickými pro původce moru bakterii Yersinia pesitis a změní barvu.

Test ostatků jeptišek z kláštera Saint-Croix na přítomnost molekul z bakterie Yersinia pestis byl pozitivní. Potvrdil to, co Raffaella Bianucciová tušila na základě studia dobových dokumentů. Abatyší kláštera byla jedna z dcer Viléma Oranžského, hraběnka Charlotte Flandrina von Nassau. Po vstupu do řádu prodala všechny své cennosti a výtěžek věnovala na nákup potravin a zajištění lékařské péče pro chudé. Když v kraji propukla morová epidemie, staraly se jeptišky i nadále o nemocné a mnohé za to zaplatily životem. Charlotte Flandrina patřila k těm šťastnějším. Zemřela v klášteře Saint-Croix v roce 1640 ve věku 60 let.

Výsledky testů potvrzujících nákazu morem u jeptišek z kláštera Saint-Croix přinesl vědecký časopis Journal of Archaelogical Science.

Podobně dopadly i testy, které provedl tým Raffaelly Bianucciové na kostech kněží pochovaných za třicetileté války u oltáře kostela Saint Nicholas ve středofrancouzském La Chaize-le-Vicomte. Také oni zemřeli na mor. Nakazili se při pomoci svým farníkům a při zaopatřování umírajících.

Nové testy dovolují mnohem širší a komplexnější pohled na vznik, průběh a následky morových ran, jež tvrdě dopadaly na celou Evropu a opakovaně měnily běh dějin na tomto kontinentu.