Objevy a události týdne č. 09
Nejstarší labuť, první všežravec historie, mamut z asfaltu, ohnivá koule nad Texasem, ESA a kosmický "šrot".
Na pláži v dánském Korsoru byl nalezen mrtvý labutí samec, který podle registračního čísla na kroužku pošel krátce po svých čtyřicátých narozeninách. Vědci z Kodaňské univerzity říkají, že to je nejvyšší věk, jaký kdy byl u labutě velké zaznamenán. Do této chvíle si mysleli, že žádná labuť nepřežije třicítku. Samec z Korsoru musel být podle nich silný, dobře živený a navíc musel mít ohromné štěstí.
Na severozápadě Argentiny našli tamní vědci dinosaura, který je spojovacím článkem mezi masožravci a býložravci. Všežravost Panphagie protos, jak byl nový dinosaurus pojmenován, prozrazuje především stavba jejího chrupu. Některé další rysy na lebce i kostře napovídají, že panphagie, které žily před dvěma sty dvaceti osmi miliony lety, patřily k předkům obřích dlouhokrkých býložravců - sauropodů.
Už čtyřicet let se vedou výzkumy na slavné paleontologické lokalitě La Brea, která se nachází přímo v centru kalifornského Los Angeles. Před několika desítkami tisíc let se v těchto místech nacházelo asfaltové jezero, do něhož se jako do pasti chytily stovky pleistocenních živočichů. Zatím posledním velkým úlovkem vědců z La Brea je téměř kompletní kostra mamuta s třímetrovými kly, objevená v únoru.
V neděli 15. února vzbudil pozornost obyvatel státu Texas světelný úkaz - velká ohnivá koule, která za hlasitého dunění přelétla oblohou. Místní média si jí dala do souvislosti se srážkou družic, k níž došlo na oběžné dráze kolem Země o několik dní dříve. Nakonec se však ukázalo, že světelný jev nemá s družicemi nic společného. Šlo o velký meteorit, který zřejmě beze zbytku shořel v atmosféře.
Kosmický "šrot" na orbitě zajímá i vědce. Zvlášť pokud jde o trosky, které se pohybují ve výšce, kde mohou ohrozit některé ze satelitů. Evropská vesmírná agentura se nechce spoléhat jen na informace americké NASA a plánuje vybudovat vlastní sledovací systém, který bude schopen objevit na oběžné dráze všechny trosky nad 10 centimetrů. Projekt přijde řádově na stovky milionů eur, ale prý se vyplatí.
Pramen: ČTK
Vysíláno v Planetáriu č. 9/2009, 28. února - 6. března.
Pravidelná rubrika Objevy a události týdne se vysílá na začátku každého Planetária.
