Dříve, než přišla potopa
Na světě existují mnohé skutečnosti, které bývají považovány za tajemné a dokonce záhadné. Paradoxní je, že čím víc se toho o nich napsalo, tím jsou záhadnější. Aspoň pro někoho.
Psaním o záhadách se po celém světě živí stovky autorů. Plody jejich ducha se někdy v českém překladu ocitnou i na pultech našich knihkupectví. Nedávno k nim přibyla i kniha německého autora Waltera-Jörga Langbeina Dříve, než přišla potopa. Vydalo ji nakladatelství NS Svoboda. Originál vyšel v Německu už v roce 1996 a tak český překlad místy obsahuje nepříliš čerstvé informace. O čem kniha pojednává?
Ve stručnosti - autor se pokusil shromáždit důkazy o dávné návštěvě naší planety bytostmi z vesmíru, k níž mělo dojít asi před 12 tisíci lety. Svědčí prý o tom dávné mýty a četné, jen těžko vysvětlitelné artefakty. Koncem 19. století se pak bytosti vrátily znovu a jsou prý s námi dosud. Unášejí lidi i zvířata a provádějí na nich genetické experimenty, jejichž produktem jsou různé příšery a monstra - třeba bigfoot nebo příšery z jezer... Pokud vám to něco připomíná, nemýlíte se. Walter-Jörg Langbein vzhlíží k Erichu von Dänikenovi s láskou a úctou - a na knize je to znát. Při její četbě budete mít pocit, že sedíte v kokpitu létajícího talíře, který vás přenáší z místa na místo sem a tam v prostoru i čase, od jednoho tajemství k druhému. Od pyramid egyptských k těm americkým, na tajemný Oak Island, Machu Picchu, planinu Nazca i Velikonoční ostrov. Je to trhanec podivností, který drží pohromadě jen autorova utkvělá myšlenka. Langbein stejně jako Däniken se vyžívá v kladení provokativních otázek a nevynechá jedinou vhodnou příležitost k popíchnutí "školské vědy", jejíž představitele označuje za "kejklíře". Každý z vědců prý, podle Langbeina, prohlašuje svou hypotézu málem za "evangelium" a zamlčuje, že existují i jiná, úplně odlišná vysvětlení. Dlužno říci, že to tak někdy skutečně bývá; ale záhadologové to často dělají také tak. Není divu, že se s nimi vědci kamarádí jen výjimečně. Právě z toho pak vznikají různé fámy o utajovaných objevech a skutečnostech.
Jak už bylo zmíněno, Langbeinova kniha Dříve, než přišla potopa není už dnes právě aktuální, neboť neobsahuje zmínky o některých teoriích, které se objevily v posledních dvanácti letech. Škoda, že u nás nebývá zvykem doplnit tato fakta třeba v doslovu nebo poznámkách. Můžete být ale v klidu - žádná ze zmiňovaných záhad či pseudozáhad nebyla dosud vyřešena; a patrně jen tak nebude. Co vás klidnými nenechá je úroveň českého překladu, který vás místy zaskočí a zanechá v hlubším zadumání, než tajemství, o kterých se tu hovoří. Je totiž plný neologismů, pomotaných geografických názvů i podivných slovních vazeb, které výmluvně svědčí o tom, že překladatelka rozhodně nepatří mezi žádné (cituji) "badatele jazyků" - tedy jazykovědce.
Kniha Waltera-Jörga Langbeina jinak příliš nevybočuje z běžných rámců záhadologické literatury, které věřit můžete, ale i nemusíte; tak jako pohádkám. Záleží jen na vás, na které straně barikády chcete momentálně stát.
Walter-Jörg Langbein: Dříve, než přišla potopa : O horách bohů a městech duchů, o zdivech Kyklopů, monstrech a předpotopních ještěrech. Praha: NS Svoboda, 2008. ISBN 978-80-205-0603-0
