Neznámý původ gama záření z vesmíru

Zdroje vysokých energií
Taková vysoká energie je v přírodě skutečně výjimečná a svědčí o velmi dramatických procesech, které probíhají v místě jejího vzniku. Obecně jsou spojovány s mohutnými výbuchy supernov nebo výtrysky hmoty, které se formují v okolí černých děr. Objekt 3C 66A se považuje za kvasar, čili objekt, který byť se vzhledem podobá hvězdě, vysílá do okolí energii mnohonásobně vyšší než nejjasnější galaxie. Předpokládá se, že jde o malé, ale extrémně hmotné černé díry, přičemž září hmota do nich padající. To kvasary řadí mezi aktivní galaxie a to hned na první místo - zatím neznáme jiný typ galaxií, který by měl tak veliký zářivý výkon.

Světla na kraji vesmíru
Kvasary navíc patří mezi vůbec nejvzdálenější objekty, jaké na obloze pozorujeme, některé až na samém okraji vesmíru. Světlo z nich k nám letí většinou víc jak čtyři miliardy let, u toho nejvzdálenějšího je to až 20 miliard let. Proto je pravděpodobné, že většina těchto objektů už v současnosti neexistuje a my vidíme, jak vypadaly před mnoha a mnoha lety. Vzdálený kvasar 3C 66A je vhodně natočen tak, že mohutné výtrysky jeho hmoty zasahují právě Zemi, ale teoreticky nemůže generovat tak energetické záření, jaké bylo dalekohledem MAGIC skutečně pozorováno.

Umělecká představa kvasaru. Disk podobný galaxiím a úzké výtrysky hmoty jsou pro tyto objekty typické.|foto: NASA

Nový mechanismus
Vědci zatím mají tři možná vysvětlení, odkud se bere tolik energie. První možností je, že záření produkuje skutečně tento kvasar. V tom případě se tak děje nějakým novým mechanismem, který doposud nebyl u jiného objektu pozorován. Také je možné, že kvasar 3C 66A není tak daleko, jak se předpokládalo.

Svítí "soused"
Druhou možností je, že gama záření přichází odjinud, z mnohem bližší galaxie 3C 66B. Ta je vzdálena jen 3 miliony světelných let, tedy tisíckrát blíže. Na obloze se ale promítá nedaleko kvasaru 3C 66A a navíc je mu velmi podobná. Její výtrysk částic však nemíří přímo k Zemi. Pokud by skutečně byla zdrojem, byl by to v historii teprve druhý případ po galaxii M87, kdy radiová galaxie zároveň vyzařuje gama záření.

Vesmír je rozlehlý a do směru, ve kterém právě pozorujeme, se nám může promítat víc objektů|foto: Petr Sobotka

Neviditelný zdroj
No a třetí možnost vás jistě napadne sama. Klidně to může být tak, že zdrojem není ani jeden z uvedených objektů. Takhle to zkrátka při pozorování dalekého vesmíru chodí. Objekty - většinou galaxie - se nám promítají těsně vedle sebe, ale ve skutečnosti je dělí miliardy světelných let. A poznat, ze které z nich určité druhy záření přichází, je často dost obtížné. Zdrojem by tak mohl být objekt, který jsme doposud vůbec nenašli, jelikož observatoře analyzují oblohu na mnohem nižších energiích.

Výzva do budoucnosti
V každém případě je na čase pořádně prozkoumat okolí kvasaru 3C 66A s cílem zjistit, co je zdrojem vysoce energetického záření, které k nám přilétá. V následujících letech se na tuto oblast zaměří větší množství dalekohledů, protože víc nezávislých dat bude rychleji vést k závěru a doufejme také správnému vysvětlení tohoto fenoménu.

Pět jasných bodů kolem galaxie v centru jsou kvasary. Jak je vidět, jsou malé rozměrem, ale vyzáří hodně energie.|foto: NASA, ESA