Bývalým příslušníkům polské STB razantně zkrátili důchody

16. březen 2009

Debata o tom, zda mají být příslušníkům polské obdoby naší Stb razantně sníženy důchody probíhala v zemi řadu měsíců. Zákon, který dnes vstupuje v Polsku v platnost se bude vztahovat na příjmy od ledna příštího roku. To dává šance postkomunistickému Svaz demokratické levice, který se snaží zákon zpochybnit u Ústavního soudu. Poslanci SLD považují snahu snížit zmíněné skupině osob důchody za uplatnění principu kolektivní viny a politického "Honu na čarodějnice."

Co nový zákon znamená? Bývalý příslušníci SB měli dosud vojenské důchody za službu ve státních bezpečnostních a vojenských službách. Dosahovaly až dvojnásobku příjmu průměrného polského důchodce.

Dosud platná úroveň zmíněných rent připadla bývalým příslušníkům SB za službu v letech 1944 až 1990. Tak například důchody šéfa Vojenské rady národní spásy Wojciecha Jaruzelského, nebo někdejšího ministra vnitra Czeslawa Kiszaka budou od nynějška v přepočtu v uvozovkách "pouhých" 30 000 korun namísto nynějšího dvojnásobku. 25 bývalých generálů polské SB bude mít každý měsíc nárok na necelých 20 000 místo nynějších pětapadesáti. 10 000 řadových důstojníků bude pobírat necelých 7 000 korun a takzvaným pěšákům bude přiznán nejnižší možný polský důchod, tedy přibližně 5000 korun. Nynější opatření se tak týká pětatřiceti tisíc osob. Autoři návrhu zákona si od opatření slibují měsíčně až 600 milionů zlotých - tedy okolo čtyř a půl miliardy v naší měně.

Zákon podpořila většina poslanců s výjimkou zmíněných postkomunistů. Na rozdíl od jiných návrhů zákonů, předložených vládou prezident Lech Kaczyňski vetuje, tentokrát jako přesvědčený antikomunista bez výhrad podepsal.

Stalo se tak v době, kdy si v Polsku budou připomínat dvacáté výročí takzvaného Kulatého stolu. Tedy jednání tehdejšího komunistického vedení v čele s Wojciechem Jaruzelskim a ministrem vnitra Kisczakem s představiteli Solidarity, které vedlo ke klidnému předání moci v Polsku. Zákon byl přijat letos v únoru a částečně jej zpochybňoval i Lech Walensa, když na obranu Kisczaka prohlásil, že bez jeho angažování by se v Polsku před dvaceti lety u Kulatého stolu asi na ničem nedohodli.

Generál Jaruzelski se poté co se komunisté se Solidaritou dohodli stal prvním postkomunistickým prezidentem Polska. Ze zákona by mu tak náležela doživotní renta 80 000 korun a kdyby chtěl vést post prezidentskou kancelář jako Lech Walensa, nebo jeho nástupce Aleksander Kwašniewski, přispěl by mu polský státní rozpočet dalšími 50 ti tisíci. V případě generála Jaruzelského je to ovšem pouze teorie. Prezidentskou rentu nikdy nepřijal a nehodlá své rozhodnutí změnit ani po nynějším zkrácení svého důchodu generála. Jak prohlásil, dožadovat se dodatkové renty se neslučuje se ctí bývalého důstojníka. Už proto, že další osoby s kráceným důchodem takovou možnost nemají.

Teoreticky je v zákonu i prostor pro výjimky. Původní důchody mohou pobírat ti bývalí příslušníci polské SB, kteří by prokázali, že nějakým způsobem spolupracovali, nebo dokonce podporovali někdejší opozici. Dosud je v Polsku známý pouze jediný takový případ. Někdejší důstojník polské SB Adam Hodysz od 70 tých let minulého století informoval gdaňské stoupence opozice o chystaných zásazích proti nim. Nakonec si za to v osmdesátých letech odseděl 6 let v komunistickém vězení.

Andrzeje Milczanowského, stoupence antikomunistické opozice, který byl vězněný v 80 tých letech a dokonce organizací Amnesty International označen za takzvaného vězně svědomí nelze podezřívat ze sympatií k tajné policii. Po pádu komunismu se stal minstrem vnitra. S částí původních esbáků musel během předávání moci spolupracovat. Tvrdí, že pokud měli být těmto lidem kráceny důchody, mělo se tak stát tehdy a ne 20 let po pádu komunismu. Dokonce i on naznačil, že je postup vlády skutečně zmíněným honem na čarodějnice a je skandální.

Tuto verzi zásadně odmítá nynější vláda. Podle ní nejde o politickou pomstu, ale o historickou spravedlnost. Zmínění v uvozovkách "důchodci" zavedli v Polsku výjimečný stav a další celý svůj život zasvětili boji proti vlastní společnosti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .

autor: Alexander Tolčinský
Spustit audio