V Paříži i po padesáti letech triumfuje malý Mikuláš
V Paříži začala unikátní výstava. Tento měsíc totiž uplyne přesně 50 let od chvíle, kdy vyšla první povídka o malém Mikulášovi, postavičce, která mnoho z nás provázela celé dětství. Na pařížské radnici je až do května možné vidět všechno, co s malým Mikulášem souvisí - včetně ilustrací Jeana Jacquese Sempého, psacího stroje spisovatele René Goscinnyho nebo ukázky z chystaného filmu.
Mikuláš s Celestýnem dělají pěkný rambajs, a to je opravdu nesourodá dvojice. Nebo jste snad slyšeli, že by Celestýn, nejlepší žák ze třídy, mohl dělat takové vylomeniny? Jsou to však naprosto autentické postavy, tedy přesněji, oba se objeví ve filmu o malém Mikulášovi, který natočil režisér Laurent Tirard. Ten má například na svědomí film Moliére. Malého Mikuláše hraje Maxime Godardt, který na natáčení rád vzpomíná.
"Nevím přesně, jak dlouho jsem kvůli natáčení chyběl ve škole, ale líbilo se mi určitě více natáčení než škola, bylo to skvělé," vypráví mi malý Maxime. A co ho baví mimo školu? "Rád hraji divadlo, mám také rád sport, ale vůbec nejtěžší sport pro mě je starat se o mou mladší sestru," doplnil.
O kousek dál stojí jeho pyšná maminka, která mi vysvětluje, jak byl Maxim pro hlavní roli vybrán. "Viděla jsem na internetu, že hledají herce pro dětské role. Chtěla jsem, aby to Maxim zkusil, je Mikulášovi totiž podobný nejen fyzicky, ale myslím, že mají podobný charakter - také on je takový pozorovatel. Pozvali nás, absolvovali jsme spoustu castingů, zkoušeli snad tisíce chlapců. Nakonec se rozhodovali mezi dvěma kluky a Maxim vyhrál," říká paní Godardtová.
René Goscinny, autor malého Mikuláše, který proslul také svým Asterixem, zemřel naprosto nečekaně v pouhých 51 letech. Na prohlídce u kardiologa mu při jízdě na statickém bicyklu selhalo srdce. Před pěti lety vydala jeho dcera další příběhy, které vyšly jen v časopisech - nikdy ne knižně - prodalo se jich neuvěřitelných milión kusů. Mikulášovi se výborně daří i u nás.
"Nedokáži vysvětlit, proč se malému Mikulášovi tak skvěle daří i v České republice. Možná proto, že je to univerzální postava, která nezná hranic, protože v každé škole, tedy i v České republice, je jistě nějaký Celestýn, který je nejlepší ve třídě, Kryšpín, který je naopak nejhorší, Vendelín, který v jednom kuse jí, či Albín, ten zase dává pěstí do nosu. Všude na světě máte podobné třídy, jsou to příběhy idylického dětství, kde se děti naivně pošťuchují, rodiče se hádají, ale nerozvádí se," vysvětluje Aymar du Chatenet, majitel nakladatelství IMAV, které knihy Mikuláše vydává.
Je přitom zajímavé, že Mikuláše si oblíbily i ženy či dívky, byť se jedná hlavně o chlapecký svět. Dívčích postav je tam minimálně - napadá mě snad jen Marie Hedwiga. "Na Marii Hedwigu si nevzpomínám, ale vlastně mi vůbec nevadilo, že to byly příběhy hlavně kluků a že se v nich dívky téměř neobjevovaly. Byla jsem také spíše v mužském světě, obklopená svými bratry," říká návštěvnice výstavy.
O knihy malého Mikuláše se stará Goscinnyho dcera Anne, které bylo v době jeho smrti pouhých devět let. V archivu svého otce našla deset dosud neuveřejněných povídek a spolu se svým manželem Aymarem je vydali tento měsíc. Zní to jak z pohádky, ale Anne je na světě právě díky malému Mikulášovi.
"Mí rodiče se potkali díky této knížce. Seznámili se na zaoceánské lodi a moje maminka tehdy o tátu vůbec nestála. Byla to krásná žena o mnoho let mladší, než byl on. Všechno se ale změnilo v momentě, kdy jí přinesl malého Mikuláše, pak se do něj zamilovala," dodala Anne.
