Orchideje (nejen) Českého středohoří
Většina lidí, zejména milovníků přírody, má v té věci jasno; pořád jsou však mezi námi tací, které by mohlo překvapit, že i v české přírodě rostou orchideje. Dokonce hned několik desítek druhů.
Na české orchideje jsme se ptali Vlastislava Vlačihy ze Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří, který se jimi dlouhodobě zabývá.
Kde všude je možné u nás na orchideje narazit a čím se liší od svých tropických příbuzných? Jak moc jsou orchideje rozšířené po světě a jak hojné jsou v české přírodě?
Vlastislav Vlačiha: Každý ví, že nejvíce orchidejí roste v tropickém pásmu. Naše země leží na území Evropy, která je, co se týká výskytu této čeledi na okraji. Ve světě se vyskytuje přibližně 20 000 druhů orchidejí. To číslo samozřejmě není konečné, protože je pravděpodobné, že se najdou ještě další druhy, třeba v tropických pralesích. Také je pravda, že je tu spousta kříženců a umělých hybridů, které asi většina z nás zná jako pokojové či okrasné květiny. Na území Evropy je v současné době známo přibližně 600 druhů s tím, že je také pravděpodobné, že se najdou další druhy. K tomu samozřejmě lze přičíst i stovky kříženců, protože orchideje jako celek jsou skupina rostlin velmi mladých; jsou to rostliny, které se ještě neustále vyvíjejí a těch druhů může přibýt. Tedy nejsou to žádné fosilie, ale rostliny z mladých geologických období a centrum jejich výskytu není u nás, ale v teplejších oblastech Země.
Co mají české orchideje společného s těmi tropickými a čím se naopak od nich liší?
Vlastislav Vlačiha: Rozhodující je, v jakém prostředí ty rostliny žijí. Narozdíl od tropických orchidejí, které rostou v teplém a velmi vlhkém prostředí, jsou ty naše přeci jen odkázány na střídání ročních obdobích; na prostředí, kde je méně srážek a především nižší vzdušná vlhkost. Společného mají tedy pochopitelně nejvíc proto, že vznikly ze stejného základu, čili je tu ten biologický vývoj. A společné mají v podstatě i takové základní znaky, jako je stavba květu, charakter jednotlivých částí rostlinného těla i to, že jsou to rostliny trvalé. To znamená, že vytváří na období, kdy jsou méně příznivé podmínky, u nás tedy na zimu, zásobní orgány - především hlízy nebo oddenky. Z těch potom v těch našich evropských podmínkách na jaře, a některé už v zimě, vyhánějí listy a posléze v jarním nebo letním období kvetou. Jsou to rostliny podobné květem, ale často odlišné jak svou velikostí, tak i některými detaily stavby květu od orchidejí tropických. Pravda je, že některé příjemně voní, tak jako orchideje tropické, jiné jsou zase nenápadné a mají třeba velmi drobné kvítky, což si nahrazují tím, že vytváří složitá květenství, kde je těch kvítků hodně a tak upoutají opylovače z různých skupin hmyzu svým vzhledem, barvou a někdy i tou vůní. Na živiny jsou poměrně nenáročné - to mají společné jak ty druhy tropické, tak i ty naše. Dokonce je možné ty evropské druhy řadit mezi oligotrofní, to znamená, že vyžadují minimální množství dusíkatých látek. Pokud bychom jejich stanoviště zásobili větším množstvím živin, což se třeba u lučních stanovišť stává, jsou-li použita průmyslová hnojiva, tak potom jsou na takové změny velmi citlivé a často odumírají.
Zůstaňme ještě chvíli u stanovišť, na kterých můžeme v české krajině na orchideje narazit. Jistě to nejsou jen ty zmíněné louky?
Vlastislav Vlačiha: U evropských druhů orchidejí je to velmi rozmanité. Obývají jak přirozená stanoviště, tak často i stanoviště člověkem silně pozměněná. Často to souvisí s jejich poměrně slabými konkurenčními schopnosti. Objevují se často tam, kde ještě jiné druhy rostlin nežijí, třeba na plochách, které byly postiženy nějakou povrchovou těžbou surovin, nebo i změnou toho stanoviště jako celku. Tam se jejich velmi drobná semínka mohou s úspěchem uchytit, ale celkově platí, že orchideje v naší přírodě najdeme jak v lesním prostředí, tak i na loukách, kde potom jsou druhy samozřejmě náročnější na slunce, na množství světla a i ta luční stanoviště jsou velmi rozmanitá; jsou druhy vyžadující relativně teplé a suché místo, ale také druhy, které mohou žít v chladnějším nebo v silně zamokřeném prostředí, třeba i dlouhodobě zaplaveném.
Která místa jsou z hlediska výskytu orchidejí u nás asi nejvýznamnější?
Vlastislav Vlačiha: Centrem rozšíření evropských druhů orchidejí je oblast kolem Středozemního moře. Ta je ve srovnání s naší přírodou podstatně teplejší a s tím souvisí skutečnost, že v České republice je největší množství druhů k nalezení v nejteplejších částech, to znamená na jižní Moravě, popřípadě v Polabí. V České republice je známo téměř 60 druhů, plus jejich poddruhy nebo variety, popřípadě kříženci. Možná někoho překvapí, že přeci jen je to číslo poměrně vysoké, ale to souvisí s poměrně velkou rozmanitostí naší české přírody.
Společně se třemi dalšími odborníky jste autorem publikace Orchideje Českého středohoří , kterou nedávno vydalo Oblastní muzeum v Litoměřicích. Jak tato kniha vznikala a komu je určena?
V Českém středohoří není pochopitelně výskyt orchidejí plošný a všude stejný - někde jich roste více, jinde méně. Kde jsou v této oblasti ty nejvýznamnější orchidejové lokality? A nebo by se to raději nemělo říkat?
Všechno, co tu bylo řečeno o orchidejích Českého středohoří a jejich uchování v tamní přírodě platí pochopitelně obecně i pro všechna ostatní místa naší vlasti, kde orchideje rostou. O těch středohořských se můžete dozvědět více z publikace Orchideje Českého středohoří , jejímž spoluautorem je námi zpovídaný Vlastislav Vlačiha ze Správy Chráněné krajinné oblasti České středohoří. Na knihu naváže dlouhodobá výstava v litoměřickém muzeu. Bude zahájena 7. dubna. Ukáže orchideje na fotografiích a prostřednictvím herbářových položek z muzejních sbírek. Výhledově se také pro veřejnost plánují exkurze za doprovodu odborníka a vydání pohlednic s orchidejemi Českého středohoří. Nejsnáze se totiž ochraňuje to, o čem lidé vědí.
Vysíláno v Planetáriu č. 11/2009, 14. - 20. března 2009.
Přepis: NEWTON Media, a.s.
Kompletní rozhovor si poslechněte ZDE (11:20).
