Čtyři měsíce před Saturnem
Velice zajímavou sekvenci snímků se povedlo získat Hubblovu vesmírnému dalekohledu. Sledoval, jak čtyři měsíce Saturnu přecházejí před svou planetou. Příroda si tentokrát vybrala doopravdy nevšední kombinaci zajímavých těles a jevů v jednom záběru. Každý z měsíců na obrázku je něčím velice zajímavý a také natočení Saturnových prstenců, které se zanedlouho dostanou do vzájemného zákrytu, je pro pozorovatele velikým lákadlem. Není totiž nic neobyčejného vidět Saturn s typickými prstenci, ale bez prstenců, to je skutečná rarita.
Sluneční soustava plná zákrytů
Většina těles Sluneční soustavy obíhá kolem Slunce téměř v jedné rovině. Proto jsou zde vzájemné zákryty, zatmění a přechody těles poměrně častými událostmi. Všichni dobře víme, jak zajímavé jsou pro nás zatmění Slunce a Měsíce nebo třeba přechod Venuše před slunečním diskem. Na denním pořádku jsou ale také vzájemné zákryty měsíců planet nebo třeba přelet satelitu před diskem planety apod. Je ale pravda, že na pozorování většiny těchto úkazů malý dalekohled rozhodně nestačí.
Čtyři přechody najednou
Nejčastěji samozřejmě pozorujeme přechody takových měsíců, jejichž oběžné dráhy jsou nejmenší. To znamená, že mají kratší oběžnou dobu a do polohy před planetou se vrátí za kratší dobu. Jak již bylo řečeno, zákryty, zatmění a přechody nejsou nijak vzácnými jevy. Ale vidět hned čtyři měsíce se Saturnem v pozadí, to už tak běžné není. Snímek Hubblova teleskopu krásně zobrazuje tři menší ledové měsíce a největší Saturnův měsíc, oranžově-hnědý Titan. Přechod právě těchto čtyř těles je zajímavou hříčkou přírody. Každý měsíc zobrazený na fotografii má totiž nějaké "nej" mezi tělesy celé Sluneční soustavy.
Enceladus - nejsvětlejší měsíc
Ledový měsíc Enceladus, který na snímku najdeme na levém okraji Saturnu, je nejsvětlejším tělesem ve Sluneční soustavě. Odráží 99 % dopadajícího záření a je "bělejší" než čerstvě napadaný sníh. I když je Enceladus poměrně malý, vyznačuje se bohatou geologickou aktivitou. Není to tak dávno, co astronomy překvapily zprávy o gejzírech tryskajících z jeho povrchu.
Dione - měsíc dvou tváří
Zajímavost měsíce Dione, na snímku vpravo od Encelada, se také týká odrazivosti. Většina těles je přibližně stejně tmavá na celém svém povrchu. Dione je však jakoby rozdělený na dvě polokoule, ze kterých každá odráží úplně jiné procento světla. Rozdíl dosahuje až 40 %, tedy jako by na jedné polokouli byl jenom led a na té druhé nějaký hodně tmavý povrch.
Titan - měsíc s atmosférou
Nejdominantnější je na snímku měsíc Titan. Hnědou skvrnku v horní části Saturnu nelze přehlédnout. Titan je druhým největším měsícem Sluneční soustavy a je větší než planeta Merkur. Jeho "nej" se ale netýká velikosti. Titan je jediný měsíc s hustou atmosférou. Tlak na povrchu je dokonce o polovinu větší, než tlak zemské atmosféry. Vyzkoušet působení takového tlaku bychom si mohli v hloubce pěti metrů pod vodou.
Mimas - měsíc s obřím kráterem
Zcela na pravém okraji Saturnu si můžeme všimnout posledního bílého puntíku, měsíce Mimas. I když je veliký jenom necelých 400 kilometrů, na jeho povrchu nepřehlédnete obrovský kráter s průměrem kolem 130 kilometrů. Zabírá celou třetinu průměru planety a v poměru k němu je vůbec největším kráterem ve Sluneční soustavě. Po objeviteli měsíce nese název Herschel.
Ztrácející se prstence
Kromě zajímavých měsíců před diskem planety, je zajímavá i planeta samotná. Oběžná doba Saturnu kolem Slunce je necelých třicet let a jeho rotační osa je skloněna k rovině oběhu podobně, jako rotační osa planety Země. Výsledkem sklonění osy na obou planetách je například střídání ročních období, až na to, že na Saturnu se vystřídají za 30 let, protože za tak dlouhou dobu oběhne kolem Slunce. Pro nás zajímavějším důsledkem je ale fakt, že při oběhu Saturnu kolem Slunce se na jeho prstence díváme pokaždé z jiného úhlu a v průběhu let se nám jejich rozevření mění. Vzhledem k tomu, že prstence jsou při pohledu ze strany velice tenké, mohou se při vzájemném zákrytu pozorovateli úplně ztratit z oblohy. Tento jev nastává jednou za patnáct let a právě letošní rok je tím správným. Není však bohužel tím správným z hlediska polohy Saturnu na obloze. Nejtěsnější zákryt prstenců nastane v září a v té době už bude Saturn tak blízko u Slunce, že jej nebude možné pozorovat ze Země. Ale pozorovatelný bude téměř do léta, tak je alespoň šance vidět oblouky prstence hodně blízko u sebe.
Nenechte si ujít
Na sledování Saturnu nemusíte mít zrovna Hubblův dalekohled. Druhou největší planetu bez problémů uvidíte menšími přístroji, jaké se dají najít snad na každé hvězdárně. Určitě si nenechte ujít Saturn bez prstenců, byť to nebude v té maximální fázi. Je to rarita, kterou neuvidíte minimálně dalších patnáct let.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
