Skončí slavné české obrazy v rukou cizinců?

20. březen 2009
Pod kůži

Těžká volba čeká milionáře, kteří rádi investují své peníze do českého výtvarného umění. V nejbližších dnech půjdou do dražby slavné obrazy s obrovskou vyvolávací cenou a uměleckou hodnotou. Symbol českého surrealismus malířky Toyen s názvem Spící jde do dražby právě tuto neděli s vyvolávací cenou 20 miliónů korun. Další na řadě je obraz Františka Kupky za podobnou částku.

Obrazem tohoto víkendu je určitě olejomalba malířky Toyen Spící. V neděli ji spolu s jinými zásadními kousky českého výtvarného umění nabídne do dražby pražská galerie PICTURA. Vyvolávací cena zní 20 miliónů korun. Dražba tohoto díla je velkou událostí českého trhu s uměním. Obraz od doby svého vzniku není sice na českém území, ale většina Čechů jej zná.

Spící malířky Toyen si vybaví většina z nás, málo kdo ale dokáže vysvětlit, co na něm vlastně je. "Síla je v tom, že se nedá vysvětlit, že se vzpírá jakémukoliv slovnímu postižení," potvrzuje expert na surrealismus a šéfkurátor Galerie hlavního města Prahy Karel Srp. "Pro mě jako pro kunsthistorika, který se moc nezabývá financemi, je důležité to, aby obraz byl v takové soukromé sbírce, ze které se ho budu moc v budoucnu půjčit na další výstavy," doplnil.

Obraz namalovala Toyen před sedmdesáti lety. O rok později ho za tři a půl tisíce korun koupil právník a politik Jaroslav Stránský. Už tehdy bylo jasné, že dílo bude perlou evropského surrealismu. A stále častěji si jej kurátoři žádali a žádají na výstavy.

Jeho hodnotu potvrzuje i fakt, že přímo na dražbě na pražském Žofíně nebude. A když jej dražitelé před časem ukazovali, stáli před ním dva černě odění muži s pistolemi v ruce. "Když ten obraz nenávratně zmizí, tak zmizí, dá se předpokládat. Ale měl by být občas na klíčových výstavách, které budou i letos. Například na podzim bude v Německu velká výstava v Ludwigshafenu, která bude srovnávat český a pařížský surrealismus. Měl by být na nich zastoupen," řekl Karel Srp.

Už od doby svého vzniku byla Spící mnohokrát vystavována, a hlavně v Japonsku má své velké obdivovatele. I proto je dražba ostře sledovanou záležitostí i pro zahraniční sběratele a investory. "Klíčové obrazy se v českých aukcích stále prodávají za nižší hodnotu, než ve skutečnosti mají." Pro zahraniční investory jsou dražby slavných českých obrazů velmi výhodné, vysvětluje kunsthistorik Srp.

"Ta hodnota, i když hodnota uměleckého díla je vždycky relativní, tak si myslím, že aukcionáři někdy spíš ty obrazy rozdávají, než aby je prodávali. Když se podíváte na aukce slavných surrealistických malířů v zahraničí, tak přeci jen se tam jedná o trochu jiné částky," dodal Karel Srp.

Malířka Toyen do obrazu promítla velkou část své tajemnosti. Už v době dospívání se rozhodla vzdát svého občanského jména a své minulosti. Mluvila o sobě v mužském rodě, nosila krátké vlasy a po celý život se oblékala jako muž. Olejomalba Spící je jejím nejznámějším obrazem.

Volný pohyb děl je jako volný pohyb myšlenek

Pro zahraniční investory jsou ale dražby slavných českých obrazů velmi výhodné. Odborníci varují před velmi nízkými vyvolávacími cenami na českých dražbách. Ve srovnání se světovými aukcemi se u nás klíčová díla českého výtvarného umění prodávají takzvaně pod cenou. Je v pořádku, že se slavné obrazy českých malířů vyvážejí do ciziny?

I když mezi běžnými Čechy panuje zažitý názor, že české obrazy mají patřit do českých galerií, jsou odborníci k vývozu českého výtvarného umění shovívavější. Ředitel sbírky starého umění Vít Vlnas to vysvětluje na příkladu Národní galerie: "Nejsme schopni přeplácet milionářské sběratele, zejména ne potom na aukcích, protože jsme závislí na penězích daňových poplatníků a musíme s nimi nakládat tak, jak velí zákony a zásady rozumného hospodaření. Na druhé straně jsme schopni nabídnout nejen to, že obrazy zůstanou v této zemi, že o ně bude vždy dobře postaráno, že budou vystaveny v náležitém a reprezentativním kontextu."

O vývozu českého umění do zahraničí jsme mluvili i s jinými kunsthistoriky a zastávají podobný názor. Ředitel ostravské galerie Jiří Jůza: "Z prostředků běžné instituce to není možné. Zase by to bylo na úkor běžných činností, běžného výstavního provozu."

A ředitelka největšího českého aukčního domu DOROTHEUM Mária Gállová připomíná: "Z mého pohledu nevidím důvod, proč by uměleckým dílům neměl být umožněn volný pohyb jako každému jinému druhu zboží. Samozřejmě je důležité rozlišovat, jestli se jedná třeba o dílo, které má stěžejní význam pro zemi nebo její kulturní tradici. V takovém případě si myslím, že má být jednoznačně umožněno státu předkupní právo."

A podle historika umění Vlnase bychom měli být spíš rádi, že se výtvarná díla dostanou také do zahraničí. Měla by ale skončit v rukou osvícených mecenášů umění, sběratelů a nebo i investorů. "Považuji to za naprosto v pořádku a domnívám se, že volný pohyb uměleckých děl je cosi jako volný pohyb myšlenek. Pokud tomu nebrání zákony, tak by to rozhodně mělo být připuštěno. A každý obraz Toyen, Štýrského, Kupky, který se objeví v renomované zahraniční sbírce, renomované zahraniční galerii, znamená pro tu zemi jenom dobré," vysvětlil.

Protože hodnotu obrazu zvyšuje nejenom rukopis jeho autora, ale i to, kolikrát byl na výstavě a nebo který sběratel či galerie ho už vlastnila a nebo vystavila.

Nabízí se šance, že vzácný obraz zůstane v Česku

Galerista Michal Šeba o možnost dražit obraz Spící usiloval deset let. Až teď se jeho současní majitelé rozhodli toto vrcholné dílo evropského surrealismu prodat. O dílo má zájem řada zahraničních sběratelů. Není škoda, že s velkou pravděpodobností obraz v Česku nezůstane?

"Zcela naopak. Není jisté, zda tento obraz opustí Českou republiku. Navíc jsem ten obraz velkými náklady na pojistném a dopravném přivezl z ciziny, poněvadž ta rodina žije od roku 1948 v Anglii. Tady se dává jedinečná možnost někomu z tohoto státu nebo tomuto státu, aby takto významné dílo zakoupil," uvedl Michal Šeba.

Nepředpokládá ovšem, že by se obraz spící mohl ocitnout v majetku Národní galerie. "Nemyslím si, že by uměli obstarat takovou částku," vysvětlil a doplnil, že není sebemenší pochybnost o pravosti draženého obrazu. Dílo je i z druhé strany opatřeno razítkem z Mánesu, kde byl v roce 1937 poprvé vystaven. "Znám tu rodinu a vím, že je to vyloučené," dodal Michal Šeba.

Kde nakonec obraz opravdu skončí, nelze nyní odhadnout. V případě takto drahých obrazů totiž potenciální kupci nikdy nedávají dopředu najevo svůj záměr, že by dílo chtěli koupit. "To dělá jenom český stát, že když jede kupovat nějaké historické památky z Valtic nebo odněkud, tak to řekne dopředu a oni jim to vydraží přesně do té výše, kterou chtějí dát," řekl galerista.

"Obrazy vždy kupovali sběratelé, kteří milují výtvarné umění. Sám pocházím ze sběratelské rodiny a sám jsem sběratelem, takže mi jsou známé případy lidí, kteří v době socialismu žili v naprosté bídě. Jejich manželky chtěly jezdit na chaty a ty chaty jim byly prodávány, neměli auto, protože byli zamilovaní do výtvarného umění a kupovali jej," přiblížil potenciální kupce Michal Šeba s tím, že tyto rodiny mohou být svým předkům-sběratelům vděčné.

"Hodnota děl stále stoupá. Dneska ne jedna chata, ale třeba dvacet, třicet chat se dá koupit za obraz, za který dal tenkrát jednu chatu. Kupují samozřejmě i investoři a také spekulanti, protože spekulovat s akciemi se ukázalo jako velmi riskantní. Pohnutky ke koupi mohou být snaha dobře investovat peníze," dodal.

Početné romské rodiny z Bohumína se bojí budoucnosti. Žijí ve zchátralých domech, které chce radnice zbourat. Neplatičům už nemíní nové bydlení zajišťovat. Lidé v sousední Orlové ale mají strach, že se problémoví nájemníci přemístí k nim. Mají města potíže řešit, nebo je jen přesunovat o kus dál? Nalaďte si v pondělí 23. března Radiožurnál po 11. hodině.

Náměty na reportáže a dotazy můžete posílat na e-mailovou adresu podkuzi@rozhlas.cz.

autor: ela
Spustit audio

Více z pořadu