I korýši si pamatují bolest
Nová studie dokazuje, že krabi, krevety, humři a další korýši si zaslouží daleko větší ochranu, než jaké se jim dostává v současné době.
Biologové z Queen's University Belfast chtěli přispět k rozřešení dlouhotrvající debaty o tom, nakolik korýši cítí bolest. Studovali reakce takzvaných ráčků poustevníčků - druhů korýšů, které nemají pevnou schránku a svá těla si chrání pomocí prázdných schránek měkkýšů. Vědci k ulitám připevnili elektrické drátky, které do zadečku ráčků pouštěly slabé elektrické šoky. Ráčkům to zjevně nebylo příjemné, protože začali opouštět ulity, ve kterých až do té doby žili zcela spokojeně. A co víc, bolestivý zážitek si zapamatovali.
Dokázal to pokus, ve kterém vědci do ulit pouštěli proud o něco slabší než ten, který ráčky vyhnal z ulit. Zároveň ráčkům nabídli prázdné ulity a sledovali, co se bude dít. Zjistili, že ráčci, kteří zažili i silnější šoky, se nadmíru ochotně začínají stěhovat. Naproti tomu ráčci, kteří bolestivou zkušenost neměli, nechávali prázdné ulity téměř bez povšimnutí. Výsledky studie tak podle univerzitní zprávy dokazují, že korýši vnímají podobně jako "vyšší" živočichové. Vědci doufají, že potravinářský průmysl, který ročně zpracovává miliardy korýšů a zachází s nimi podle přesvědčení, že nic necítí, na to začne brát ohled.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.